OLOMOUC – Určování pohlaví krokodýlů není vůbec jednoduchá záležitost. V Zoo Olomouc se v září roku 2020 vylíhlo pět malých krokodýlů čelnatých, jejich pohlaví se podařilo určitě teprve teď. Tento proces včetně odchytu mladých plazů je zachycen na videu pod článkem.
V Zoo Olomouc se určovalo pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých vylíhnutých v září roku 2020. Při poslední kontrole ještě zdaleka nebylo nic jasné, protože do určitého věku krokodýla se penis od klitorisu dá rozpoznat jen stěží, pohlavnímu orgánu v té době se přezdívá kliteropenis. Mláďata však již výrazně povyrostla a nynější kontrola byla korunována úspěchem. „Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel Zoo Jihlava, pan Ing. Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců. Při odchytu jsme je změřili a zvážili. Délka se pohybuje mezi 91 a 103,5 cm, váha od 3 do 4,3 kg,“ uvádí kurátor plazů a ptáků Jan Kirner.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v Zoo Olomouc 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020. Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo.
Samec nebo samička?
Metod pro určení pohlaví krokodýlů čili sexování je hned několik. Základní je takzvaná palpace, kdy se prstem prohmatává vnitřek kloaky a hledá se chrupavčito-masitá struktura, což lze s jistotou uplatnit pouze na vzrostlejších krokodýlech. U dospělých jedinců je možné samce od samice odlišit i pouhým pohledem – samci bývají výrazně robustnější. Oříškem bývají mláďata, kdy pohlavní orgán samce i samice vypadá velmi podobně a vsunutí malíčku do kloaky často ani není možné. V tomto stádiu lze penis buď vytlačit mírným tlakem ze stran na stěny kloaky, nebo se používá vaginální spekulum pro mírné roztáhnutí kloaky a dovnitř se nahlédne speciálním přístrojem.
Příbuzní sýkorce
Krokodýli spolu s ptáky a dinosaury patří do samostatné skupiny archosaurů a jsou tudíž více příbuzní sýkorce na krmítku, než ostatním plazům jako jsou ještěři či hadi.
Kvákající vejce
Na počátku období dešťů (květen) staví samice v blízkosti vody kopcovitá hnízda. Ta jsou tvořena vlhkou, rozpadající se vegetací, která produkuje teplo v důsledku tlení a vejce jsou tak v inkubátoru. Samice kladou asi 10 vajec a bývají velmi agresivní. Před vylíhnutím vydávají mláďata ve vejcích kvákavé zvuky. Po vylíhnutí je bere samice do vody, kde je hlídá. Matka svá mláďata střeží jak v období inkubace, tak i nějakou dobu po narození.
Samice vyhledává samce jen v období páření
Krokodýl čelnatý obývá pralesní bažinaté oblasti západní a části střední Afriky. Tam se skrývá v doupatech mezi kořeny stromů zanořenými do vody. Dorůstá maximální délky pouhé 2 metry. Ve volné přírodě nežije rodičovský pár společně a o hnízdo se stará pouze samice. Společnost vyhledává pouze v období páření. O český název tohoto plaza s noční aktivitou se zasloužilo pro něj typické vystouplé čelo. Svou potravu loví v noci u břehu prudkým pohybem tlamy do strany. Coby masožravé zvíře nepohrdne rybami, plazy, korýši, drobnými savci, případně mršinami. Nejvíce je ohrožen lovem místních domorodců pro maso a ztrátou přirozeného prostředí v důsledku masivního odlesňování. Krokodýl čelnatý má pod kůží mnoho kostěných štítků, proto se kůže nehodí pro průmyslové zpracování.
