Pozor na ptačí chřipku! Nedaleko Přerova uhynuly na nákazu desítky racků

Hasiči sbírají uhynulé racky na rybníku v Chropyni
Hasiči sbírají uhynulé racky na rybníku v Chropyni, foto Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje

PŘEROV – Na rybníku v Chropyni, na pomezí Olomouckého a Zlínského kraje, byly nalezeny stovky uhynulých racků chechtavých. U třiceti z nich byla prokázána nákaza stačí chřipkou. Krajská veterinární správa kontaktovala blízké obce a doporučila preventivní opatření chovatelům drůbeže a jiných ptáků, aby zamezila šíření nákazy.

Krajská veterinární správa upozornila přerovský magistrát na riziko ptačí chřipky. V nedaleké Chropyni totiž byla prokázána tato nákaza u třiceti racků chechtavých. „Nám bylo doporučeno přijmout určitá opatření, protože ohnisko nákazy je blízko,“ konstatoval Marek Herman z přerovského magistrátu. Chovatelé chovných ptáků – včetně drůbeže – by měli zamezit tomu, aby se jejich opeřenci dostali do kontaktu s volně žijícími ptáky, kteří mohou být zdrojem nákazy. V případě, že by zjistili zvýšený úhyn chovných ptáků či změnu jejich zdravotního stavu, měli by to neprodleně nahlásit Krajské veterinární správě. „Okraj ochranného pásma se dotýká například obcí Stará Ves, Horní Moštěnice, Troubky, Tovačov, Oplocany, Polkovice, Měrovice, Křenovice. Ale obezřetní by měli být chovatelé i v Přerově – Chropyně je od města vzdálená pouhých 14 kilometrů,“ upřesnil Herman.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.  

Ptačí chřipka se naposledy na Přerovsku vyskytla v roce 2017. Tehdy veterina vyhlásila tříkilometrové ochranné pásmo v souvislosti s ohniskem ptačí chřipky u chovatele v Lověšicích.

Doporučení pro chovatele: 

  • Ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem 
  • Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží 
  • V chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky
  • Krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem 
  • Pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci, nebo v blízkosti těchto vodních ploch a toků 
  • Pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci 
  • Venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany)
  • Zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků