Zmizení americké průkopnice letectví Amelie Earhartové v roce 1937 způsobilo značný rozruch.
Odvážný pokus
V létě roku 1937 pilotka spolu se svým navigátorem Noonanem podnikla velmi odvážný pokus obletět ve dvoumístném letounu Lockheed jménem Electra v několika etapách svět. 2. června 1937 odstartovala dvojice k předposlední etapě, která měla vést více než 4 tisíce kilometrů nad otevřeným Pacifikem. Plánovaným cílem byl malý ostrov Howland ležící zhruba mezi ostrovy Fidži a Havají. Bylo to obtížné, když vezmeme v úvahu, že měli v nekonečných dálavách Tichého oceánu najít tři kilometry dlouhý a kilometr široký ostrůvek.
Zmizení
Americké úřady však provedly bezpečnostní opatření: loď USS Ontario se nacházela na půl cesty mezi ostrovem Lae a Howlandem, USS Swan byla umístěna zase mezi Howlandem a Havají. U Howlandu navíc kotvila loď pobřežní stráže Itasca, aby rádiem dávala instrukce pro přistání. Celá akce si měla vyžádat osmnáct hodin, rádiová hlášení zachycená Itascou však dokládala, že Electra byla ve vzduchu dvacet hodin a dvacet pět minut. Amelie se ozvala asi tři sta km před Howlandem, pak se přiblížila na 150 km a začala kroužit, aby vyhledala malý ostrov. Poslední relace zachycená Itascou obsahovala neúplné hlášení polohy, které udávalo, že Electra létala střídavě na sever a jih, aniž by Howland našla. Pak zavládl rádiový klid.
Hledání
Rozčílení bylo obrovské a více než tucet válečných plavidel prohledával tisíce čtverečních kilometrů této části Pacifiku. Nebyly nalezeny ale ani pozůstatky vraku, ani stopy po pilotovi. Amelie Earhartová i její navigátor Noonan zmizeli.
Tehdy americké úřady tvrdily, že známá pilotka patrně Howland přelétla a při hledání ostrova létala ve stále větších kruzích, až se nakonec pro nedostatek paliva zřítila do moře.
Bylo vše jinak?
Teprve po letech byly zveřejněny některé detaily, které nasvědčují tomu, že by mohla být teoreticky možná i jiná verze. Na počátku 60. let narazil žurnalista CBS Frad Goerner náhodou na velmi podivný příběh, který se šířil od starých manželů z ostrova Saipan na Marianách. Podle něj drželi v roce 1937 Japonci na ostrově dva bílé zajatce, a sice ženu a muže. Muže prý popravili pro špionáž, zatímco žena v zajetí zemřela.
Goerner pak hledal další podrobnosti. Záchranáři Earhartové prý neměli k dispozici úplné přepisy rádiového provozu – některé pasáže byly údajně cenzurovány. Na Howlandu byla instalována nejmodernější rádiová zařízení, která obsluhovali příslušníci US Navy, tedy válečného loďstva. Původně byla plánována zcela odlišná letová trasa, jelikož však v roce 1937 okupovalo Japonsko Karolíny, Marshallovy ostrovy a některé další atoly, bylo nutno vypracovat trasu alternativní. Japonci přísně zakázali přistávání cizích letadel na svém výsostném území.
Reportér CBS našel indicie, že americká vláda mohla Amelii Earhartovou přemluvit, aby přelétla Marshallovy ostrovy ležící severozápadně od Howlandu a pronikla dále na západ až k ostrovu Truk, aby tam prohlédla pro Japonce důležitý opěrný bod. Přišel také na to, že během přestávky na Jávě byla Electra vybavena silnějšími motory.
Letadlo pak bylo tak rychlé, že mohlo zalétnout i nad Marshallovy ostrovy a ještě v plánovanou dobu dorazit na Howland.
Další nesrovnalost spočívala v tom, že podle oficiálních předpovědí počasí měli letci mít na celé trase počasí vynikající. V jedné rádiové depeši se ale hovoří o špatném počasí – a jediná oblast špatného počasí v regionu v tu dobu ležela dále na severozápad.
Zřítili se tedy Earhartová a Noonan nebo se rozhodli pro nouzové přistání na některém z ostrovů, které byly obsazeny Japonci?
Dalším faktem, který vešel ve známost, byla skutečnost, že krátce po dobytí Saipanu v roce 1944 dostalo komando námořníků rozkaz exhumovat na místním hřbitově dvě těla. Jednalo se tedy snad o ostatky zmizelé pilotky a navigátora?
Známá pilotka si tak tajemství svého podivného zmizení odnesla do (neznámého) hrobu.
