NOVÝ JIČÍN/OSTRAVA – Zejména senioři často užívají zbytečně moc léků, jejichž nevhodné kombinace jim způsobují další zdravotní komplikace. Klinické farmaceutky Tereza Vaňková a Karolína Russ spolupracují s lékaři a v nemocnicích Agel Nový Jičín a Ostrava-Vítkovice pomáhají pacientům nejen se správným užíváním léků, ale i s dalším léčebným postupem.
Často se z nich stávají detektivky
Svou práci často přirovnávají k detektivní práci, jelikož často skládají informace z různých zdrojů. Věnují se klinické farmacii. Poskytují podporu v případech, kdy si lékař nemusí být jistý správným postupem v oblasti léčiv. „Díky našemu zaměření a časovým možnostem se můžeme detailněji věnovat potenciálním problémům spojeným s léky, na které lékaři vzhledem k jejich náročnému pracovnímu dni nemají čas,“ popsala Karolína Russ.
Velké množství léků od mnoha lékařů je velký problém
Kliničtí farmaceuti mohou prohlédnout lékovou historii pacienta a pečlivě prozkoumat jeho anamnézu a laboratorní výsledky. „To nám umožňuje odhalit potenciální rizika nebo problémy, které by mohly být přehlédnuty. Například, když pacient nesdělí úplné informace o své předchozí medikaci, nebo pokud jsou léčiva, která užíval, stále přítomna v jeho organismu,“ doplnila Russ. Pak farmaceutky mohou ovlivnit pacientovu aktuální léčbu.
Velkým problémem je, když pacienti užívají velké množství různých léků předepsaných různými specialisty. V těchto případech je role klinických farmaceutů důležitá zejména v rozlišení a řešení nejen toho, jak léky na sebe reagují, ale také v upraveném dávkování na základě změněné funkce orgánů, jako jsou ledviny nebo játra.
Staňte se členy FB skupiny Život v Moravskoslezském kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Pacient lékaři nemusí rozumět
Nejčastější rizika při předepisování léků často vznikají v důsledku nedostatečného předávání informací. Toto riziko se může objevit v různých fázích léčebného procesu. Ať už například mezi lékařem a pacientem, kdy pacient nemusí plně vnímat nebo rozumět informacím poskytnutým lékařem nebo zdravotní sestrou, což může vést k nesprávnému užívání předepsaných léků. „Často se v praxi setkáváme s tím, že pacienti doma léky neužívají podle předpisu. Problémem je také samoléčba pacientů, kdy pacienti na vlastní pěst užívají nejrůznější léčiva nebo doplňky stravy, aniž by si byli vědomi možných nežádoucích účinků nebo působení s jinými léky. Samoléčba může vést k vážným zdravotním komplikacím,“ zdůraznila Tereza Vaňková.
V České republice je aktuálně k dispozici pouze 47 oddělení klinické farmacie pro lůžkovou péči, ale je jich potřeba čtyřnásobně více. Přes 10 tisíc lůžek akutní péče v současnosti nemá zajištěnou dostupnost klinického farmaceuta. Klinický farmaceut přitom umí výrazně ušetřit náklady za zdravotní péči.