Historie vysokorychlostní železnice sahá do šedesátých let minulého století, kdy ji odstartovalo Japonsko. V Evropě je průkopníkem Itálie a Francie, kde se inspirovala i Česká republika. Práce na projektu vysokorychlostní tratě (VRT) běží intenzivně už několik let.
Zanedlouho se i cestující na českých tratích svezou vlaky přesahující rychlost 300 km za hodinu. Správa železnic momentálně připravuje rychlotratě v úsecích Praha – Brno – Ostrava, Brno – Břeclav, Praha – Ústí nad Labem – Drážďany a Praha – Hradec Králové/Pardubice – Vratislav.
„Pro první tři zmíněné máme již ministerstvem dopravy několik let schválené studie proveditelnosti. V rámci všech připravovaných vysokorychlostních tratí jsou v současné době nejdále úseky na Moravě, konkrétně se jedná o VRT Moravská brána a VRT Jižní Morava, které se nachází ve fázi posouzení vlivu na životní prostředí (EIA),“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Připraveny jsou už také podoby budoucích terminálů VRT v Roudnici nad Labem, Praze, Jihlavě a Hranicích na Moravě.
Stavební práce začnou v horizontu tří let
Jako první se začne stavět na Moravě. „Podle aktuálního harmonogramu předpokládáme zahájení výstavby vysokorychlostních tratí jejich napojením do stávající železniční sítě, respektive přestavbou stanic, která umožní zapojení nové vysokorychlostní tratě. Jedná se například o stanici Ostrava-Svinov, kde se stavební práce mají rozběhnout do tří let. Práce na širé trati na výše zmíněných moravských úsecích VRT budou následovat. Do konce 20. let tak bude výstavba vysokorychlostních tratí v plném proudu,“ dodal Dušan Gavenda s tím, že v budoucnu čeká proměna terminály v Ústí nad Labem, u Bečvár a v Brně.
První vysokorychlostní vlaky se v České republice rozjedou počátkem 30. let. Přesný termín závisí na rychlosti povolovacího procesu, který Správa železnic jako investor stavby nemůže plně ovlivnit. Samotná výstavba vysokorychlostní tratě trvá přibližně 5 let včetně testovacího provozu.
S VRT se může veřejnost seznámit na prezentačních dnech, termíny a místa setkání najdou zájemci na webu vrtky.cz.
Nejčastější otázky a odpovědi, které veřejnost zajímají:
Proč ČR potřebuje vysokorychlostní tratě?
Vysokorychlostní tratě umožní rychlejší cestování a časovou úsporu při jízdě vlakem mezi jednotlivými městy. To s sebou nese řadu dalších výhod pro lepší život v ČR. Zkrácením jízdních dob se republika „zmenší,“ lidé se nebudou muset stěhovat za prací, ekonomická aktivita se bude moci přesunout do vzdálenějších regionů a Česko se lépe a rychleji propojí s okolními státy. Rychlá železnice není jen dopravním projektem, ale investicí do budoucí prosperity ČR s celou řadou pozitivních efektů.
Proč se při přípravě a výstavbě inspirujeme ve Francii?
Francouzské vysokorychlostní tratě jsou velmi podobné připravovaným VRT v České republice. Jsou určené pouze pro osobní dopravu vysokými rychlostmi. To vše při minimálních nákladech na výstavbu i provoz. Francouzské know-how je podepřeno zkušenostmi s provozem vysokorychlostních vlaků TGV, které zajišťují dopravu již 40 let.
Jaké vlaky budou jezdit po trati?
Kategorií by mělo být několik. Nejrychlejší spoje mezi velkými městy bude vlak Sprinter s rychlostí až 320 km/h, spojení měst v regionech zajistí Expres, rychlík sjede z vysokorychlostní trati na běžnou železnici a obslouží i města, která nejsou přímo na trase, regionální expres slouží pro rychlou příměstskou dopravu.
Finální výběr vozidel na VRT je záležitostí jednotlivých dopravců. Správa železnic připravuje trať podle TSI (technických specifikací pro interoperabilitu). Je to sada pravidel a parametrů, které zajišťují kompatibilitu evropských vlaků i železnic nezávisle na zemi původu. V Česku tak budou moci jezdit kterékoli vlaky, které TSI vyhovují. Tedy téměř všechny stávající vysokorychlostní soupravy v Evropě. Na VRT budou jezdit vlaky dvou kategorií: High-speed express a Regional high-speed. První budou zajišťovat expresní spojení mezi hlavními centry rychlostí až 320 km/h. Druhé pak obslouží širší regiony a budou přejíždět mezi současnou železniční sítí a tou vysokorychlostní. Jejich maximální rychlost bude okolo 250 km/h. Záležet ale bude na typu spoje.
Je Česká republika pro vysokorychlostní železnici dostatečně velká?
Vysokorychlostní vlaky jezdí ve srovnatelných zemích, jako je Česká republika – třeba Belgii nebo Rakousku. Vzdálenost terminálů/zastávek se na vysokorychlostní železnici obvykle pohybuje mezi 60 a 80 km.
Kdo bude využívat VRT?
Vysokorychlostní vlaky budou dostupné všem. Nejedná se o prémiovou službu, jak je tomu například ve Španělsku. Běžné rychlíky a expresy linek dle předpokladů pojedou za obvyklou cenu bez předchozího odbavení. Projekt bude dosažitelný a nebude oddělený od zbytku železniční sítě, ale plně zapojený do dopravního systému.
Za jak dlouho se vlak rozjede na rychlost 320 km/h?
Orientačně 20 až 25 km od rozjezdu. K zastavení je třeba vzdálenost cca 7 km. Přesná vzdálenost je závislá na stoupání nebo klesání trati. Vyšší rychlosti (350 km/h a více) již nepřináší výrazné zkrácení dojezdových časů, například na trase Praha – Brno je zkrácení oproti rychlosti 320 km/h jen 2 až 3 min.
Jak zasáhne vysokorychlostní trať do okolní krajiny a jaký vliv bude mít na prostupnost území?
Vysokorychlostní vlaky znamenají minimální zásah do krajiny. Trakční vedení (dráty) budou podobně vysoké jako u dnešních tratí a nepřesáhnou výšku vzrostlých stromů. Zářezy, náspy a valy kolem trati pokryje zeleň. Silnice, chodníky, místní cesty, vodní toky a migrační koridory pro zvěř zachováme. Povedou pod tratí nebo nad ní. Dešťová voda z trati bude odvedena přirozeně do krajiny.
Jak se zabrání například střetům se zvěří?
Vysokorychlostní trať bude po celé své délce oplocena, takže srážkám se zvěří by se mělo tímto způsobem zcela zabránit. Oplocení je i v zahraničí běžnou součástí okolí vysokorychlostních tratí. Nebudou existovat žádné železniční přejezdy, ale pouze mimoúrovňová křížení (podjíždění nebo nadjíždění trati). Pro migraci zvířat navrhujeme ekodukty.
Jak hlučný bude vysokorychlostní vlak?
Hluk na vysokorychlostní trati je krátkodobý a jde převážně o aerodynamický hluk, který vzniká při rychlostech nad 200 km/h. K přirozenému útlumu hluku dochází, pokud je trať projektována v zářezech. Ne vždy je to ale možné, třeba kvůli hladině spodní vody. Jako součást projektu je možné připravit protihluková opatření – stěny nebo valy.
Jak odlišný je hluk dálnice od hluku vysokorychlostního vlaku?
Hluk z frekventované silnice je kontinuální, stálejší. Průjezd vlaku je krátkodobý, trvá několik vteřin, ovšem opakuje se po několika minutách.
