KRAJ VYSOČINA – Velkolepé selské stavení v Borovnici, část areálu petrkovského zámečku a vrata do Roštejnské obory jsou novými kulturními památkami na Vysočině. Jejich seznam pravidelně aktualizuje Národní památkový ústav a jeho územní odborné pracoviště v Telči. Nemovitých kulturních památek jsou v regionu téměř tři tisíce.
Borovnická usedlost u Jimramova na Žďársku
Selskou usedlost v Borovnici považují památkáři za pozoruhodnou ukázku velkého vesnického stavení z druhé poloviny 19. století. Tento objekt mezi místní zástavbou rozhodně nepřehlédnete, a navíc se zcela vymyká i obvyklým krajovým zvyklostem. Usedlost je unikátní zejména patrovým obytným domem s bohatě zdobenými neogotickými fasádami, které odpovídají spíše zámečku než venkovskému stavení. Ojedinělá je také samostatná buňka ohnivzdorné trezorové místnosti s železnými dveřmi s kukátkem, zamřížovaným oknem a železnými okenicemi.
Staňte se členy FB skupiny Život v kraji Vysočina a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Zámeček Petrkov na Havlíčkobrodsku
Zdejší zámecký areál je již neodmyslitelně spjat s osobností grafika, básníka a překladatele Bohuslava Reynka a jeho ženy, francouzské básnířky Suzanne Renaud. Samotný zámeček, park a zahrada byly kulturní památkou prohlášeny už v roce 2009. Letos se památkově chráněnými objekty stala i hospodářská přístavba, chlévy, sklep, studna a zahradní domek. Velmi zajímavý je zejména původní altán v podobě malého zahradního domku s dochovaným interiérem, kde Bohuslav Reynek rád tvořil.
Pozůstatky obory u hradu Roštejn na Jihlavsku
Mezi kulturní památky na Vysočině se nově zařadila také Žlutá vrata neboli Řídelovská brána, připomínající původní vjezd do Roštejnské obory. Tu založili majitelé telčského panství nejpozději v polovině 16. století kolem hradu Roštejna. Obora zanikla po druhé světové válce a v menší velikosti byla obnovena v roce 2006.
