ČESKO – Možná se vám to stalo taky: pořídili jste si nějaký drobný elektrospotřebič a záhy po uplynutí záruční doby se objevila závada. A když jste zjistili, kolik by stála oprava (příp. že vlastně ani nejsou potřebné náhradní díly), raději jste spotřebič vyhodili a pořídili si nový. Tomu by však měl být brzy konec. Díky nové evropské směrnici by mělo dojít k posílení práv spotřebitelů zavedením jejich „práva na opravu“. I když zatím by se novinka měla týkat jen vybraných velkých spotřebičů, i tak jsou problémy na obzoru. Opravářů a řemeslníků je totiž nedostatek…
Právo na opravu v praxi
Lepší přístup k náhradním dílům, možnost výrobek snadno opravit – to vše by měla zaručit implementace evropské směrnice do české legislativy. Právo na opravu by mělo v platnost vstoupit nejpozději od srpna příštího roku. Výrobci budou mít díky tomu povinnost u vybraných výrobků zajistit opravu, a tedy i dostatek náhradních dílů. Po opravě by se měla také prodlužit záruka. „Nový zákon prodlouží záruční dobu ze dvou na tři roky, pokud si spotřebitel jako nápravu vadného plnění, tedy uplatnění záruky, zvolí opravu. Aktuálně probíhají konzultace s dotčenými subjekty a dozorovými orgány,“ shrnul pro Českou televizi Marek Vošáhlík, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu.
Pravdou přitom je, že mnohé věci se opravují poměrně obtížně. Jejich konstrukce neumožňuje adekvátní rozebrání, opětovné složení apod. Např. žádosti o opravy fénů na vlasy obvykle končí doporučením na zakoupení nového výrobku. Ne vždy lze navíc sehnat potřebné náhradní součástky. Např. u kávovarů často odcházejí těsnění, což opravit lze, v případě poruchy displeje ale oprava již často smysl vzhledem k ceně nemá. „V případě výrobků do 1 500 Kč je vždy třeba zvážit, zda oprava dává smysl,“ přiblížil praktickou stránku věci technik Jan Maděra.
Řemeslníci? Nejsou
Podle údajů Evropské komise se ročně v celé Unii vyprodukuje na 35 milionů tun zbytečného odpadu. A důvodem je právě předčasná likvidace spotřebičů, kdy spotřebitelé výrobky místo opravy mění – a přicházejí tak ročně v průměru o 12 miliard eur. I když implementace nové směrnice do české legislativy by mohla vést k tomu, že by čeští spotřebitelé ušetřili za nákup nových spotřebičů a snížilo by se také množství produkovaného elektroodpadu, problém je, že scházejí ti, kdo by opravy prováděli.
Opravy jsou totiž často problematické i dnes, a to právě kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Obecně na českém trhu chybí cca 400 tisíc řemeslníků. To nakonec naznačují i počty v Česku vedených řemeslných živností, kterých bylo v roce 2024 dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu loni evidováno 996 788. Ovšem nutno dodat, že řemeslnými živnostmi (těmi, k jejichž výkonu je podmínkou odborná způsobilost) jsou v souladu se zákonem o živnostenském podnikání vedle malířství, lakýrnictví, pokrývačství, zednictví, truhlářství, zámečnictví ad. také kadeřnictví, kosmetické služby apod. To tedy celková data v jisté míře zkresluje. Nakolik efektivní nakonec zavedení práva na opravu bude, tak ukáže až čas.