Tento příběh se odehrál v Rowingstonu, což je obec ve středoanglickém hrabství Warwickshire, obklopená lesy. Až do 1. října 1931 neměl místní duchovní Peter Potter nic co do činění s duchy.
Objevil se přízrak dávno mrtvého
Avšak teď viděl ani ne metr před sebou fantoma. Právě dopsal kázání na příští neděli a pohlédl od psacího stolu na nejstarší hroby hřbitova. Setmělo se a on se chystal rozsvítit starodávnou petrolejku, když se v protilehlém okně objevil podivný stín. Farář zvedl hlavu a díval se přímo do bledého obličeje Denise Pratta. Byl to první muž, kterého zde pohřbíval, když v dubnu 1911 nastoupil do této farnosti.
Duchovní vstal, proběhl chodbou a vyšel přede dveře. Nikoho však neviděl a ani na zemi neobjevil žádné stopy. Když se vrátil zpět na faru, kdosi zabouchal na dveře – místní chlapec vzkazoval, že to s rowingstonským lékařem dr. Johnem Welhamem je moc špatné a žádá si duchovního – mimochodem ti dva byli dobří přátelé.
Oblíbený lékař umíral
I když bylo doktorovi tak zle, rozhodně odmítal konzultaci s jiným lékařem. Provozoval svoji praxi v obci již deset let předtím, než tam přišel farář Peter Potter. Byl široko daleko jediným lékařem a byl velmi oblíbený. Mezi muži se vytvořilo skutečné přátelství – u něj také poznal Nancy, vdovu po Denisu Prattovi. Rok po jeho pohřbu se s ní doktor Welham oženil. Nancy však zemřela již v roce 1926, v pouhých 42 letech.
Když farář dorazil ke svému příteli, ten seděl u krbu a rozhodně odmítal návrh na to, aby zavolali jiného lékaře – věděl asi, že jeho konec je neodvratný. Farářovi však odhalil důvod, proč ho zavolal – chtěl ulehčit svému svědomí – a to právě kvůli Denisi Prattovi. Když umírající lékař začal vyprávět, začal se i farář cítit čím dál hůře a nebylo divu…
Skrýval opravdu strašné tajemství
Denis Pratt byl prý za svého života chorobně žárlivý na svou ženu Nancy. Jednoho dne, když odjel do blízkého Coventry, vyhledala Nancy doktora Welhama a prosila o radu – a tehdy se stalo to, co se zřejmě jednou stát muselo – Nancy si skutečně našla milence – byl to právě doktor. O tom však její manžel neměl tušení.
Když jednou Nancy odjela ke své matce, nechal si Denis Pratt lékaře zavolat. Už týden ležel v posteli s bronchitidou a udělal doktorovi podivný návrh: měl mu pomoci, aby se mohl nakrátko vydávat za mrtvého, aby zkontroloval reakci své ženy. Byl totiž skálopevně přesvědčen, že si Nancy hned přivede milence do domu.
A doktor? Ten s návrhem souhlasil. Podal Prattovi opiový nápoj – jak mu vysvětlil, pomocí tohoto lektvaru bude asi 24 hodin tvrdě spát a z toho dvě až tři hodiny ležet jako mrtvý. Ve skutečnosti mu však podal nápoj o něco silnější – takže mohl ležet jako zdánlivě mrtvý několik dní.
Farářovi se dělalo nevolno. Ale Welham vyprávěl dále. Podepsal tehdy úmrtní list a osobně se postaral o formality kolem pohřbu, i když věděl, že Denis Pratt ve skutečnosti mrtvý není. Proč tak hrozný skutek? To zajímalo i faráře. Podle doktora to byla jediná šance, jak dopomoci Nancy k normálnímu životu. Vyprávěl však dále, že další dva dny slyšel volat pana Pratta o pomoc – a nic nepodnikl!
Než zemřel, svěřil se faráři: „Již dvacet let slýchám denně toto volání o pomoc.“ V tom okamžiku opustil své pozemské bytí. Vyšší spravedlnost se patrně přihlásila o svá práva…
