První městský sad v Budějovicích: Je náhradou za výstavbu horkovodu z Temelína

Jabloň, hrušeň, třešeň, švestka nebo jeřáb. Více než stovku stromů v parku doplňují téměř dvě stovky keřů jako je například kalina, líska, dřín nebo zimolez. „Samotný horkovod z Temelína do Českých Budějovic přináší významné ekologické efekty v podobě úspory osmdesáti tisíc tun CO2 za rok. V souvislosti s horkovodem zde vznikl na levém břehu Vltavy sportovní areál a nově ovocný sad jako náhrada za vykácené stromy podél trasy horkovodu. Zeleň do měst patří, jsou s ní spojeny estetické, ale i praktické efekty v podobě ochlazení městského prostředí, zlepšení ovzduší nebo prostě jenom klidu pro odpočinek,“ konstatoval Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje.

Podle vedení města nejde o nový park, ale o doplnění stávajícího parku u Sportovní haly. Současně jde o první ovocný sad v centru města. „Nový sad ukazuje, že ochrana přírody nejsou jen zákazy a omezení, ale také rozvíjení a vytváření nových možností. A že to jde dělat s respektem ke stávajícímu prostředí a užitkem pro lidi. Ti si zde budou moci odpočinout, ochutnat ovocné plody nebo se jen inspirovat, jaké stromy by se hodily na jejich zahradu. Současně jde i o jeden z projektů, kterým naplňujeme naší dlouhodobou strategii na změnu klimatu,“ uvedl první náměstek primátorky Petr Maroš.

Do sadu velikosti cca 5 500 metrů čtverečních vybrali zahradní architekti záměrně ovocné stromy. Dobře je na nich vidět přechod vegetace z jednoho ročního období do druhého. Místo pro nový sad určili pracovníci Odboru ochrany životního prostředí na Magistrátu města České Budějovice. Je součástí významného krajinného prvku a mimo jiné zahradníci budou sad udržovat bez použití jakýchkoli chemických prostředků.

„I proto jsme vysadili původní odrůdy ovocných dřevin, které jsou mnohdy odolnější vůči nemocem či škůdcům. Některé z odrůd jabloní a hrušní byly na území Čech pěstované již v sedmnáctém století. Vysazením sadu, i když v centru města, pomáháme zachránit a udržet genofond ovocných dřevin naší nádherné české krajiny,“ poznamenala Lenka Marcínová, zahradní a krajinná architektka.

Výška stromů by se měla pohybovat maximálně do 8 metrů. Zahradníci budou koruny stromů upravovat tak, aby se pod stromy dalo pohodlně chodit a současně lidé měli možnost utrnout si plody a ochutnat je. Omezeni nebudou ani sportovci, kterým stále zůstává dostatečně velká plocha pro trénink.