Emisní normy EURO určují, jaké maximální hodnoty škodlivin mohou být obsaženy ve výfukových plynech. První emisní norma EURO začala být aplikována od r. 1992 a od té doby se stanovené maximální limity pro škodliviny stále snižují – a normy se tak zpřísňují. Normy jsou zároveň závazné a platné napříč celou EU, jejich cílem totiž je dosáhnout časem prakticky „bezemisního evropského dopravního provozu“ (kdy by k zákazu prodeje vozidel se spalovacími motory mělo dojít již v roce 2035). Přípravu normy EURO 7 pak Unie zahájila v roce 2019, a ačkoliv předložení návrhu bylo několikrát odsunuto – a přesná podoba normy byla zveřejněna až na podzim loňského roku – k posunu vstupu její účinnosti nedošlo. Nové osobní automobily a všechny další automobily mířící na trh (čímž také fakticky došlo k dalšímu zpřísnění, jelikož předešlé normy se týkaly jen vozidel nových) by ji tedy měly naplňovat od 1. 7. 2025. Zdá se ale, že tak snadné to nejspíš nebude.
Více škody než užitku
Nová norma zpřísňuje nejen emisní limity pro osobní i nákladní vozy, sjednocuje podmínky pro vozy s benzínovým i naftovým motorem, ale kromě výfuků se má kontrola týkat i emisí brzd (tj. stanoveny mají být limity pro pevné částice produkované brzdami) a pneumatik (v tomto případě se kontrola má týkat mikroplastů, které se abrazivním otěrem z pneumatik uvolňují). Ačkoliv záměr zní možná ušlechtile, řada odborníků varuje, že zavedení normy ve stanoveném termínu bude spíše kontraproduktivní. Tentýž názor pak zastává i ministr dopravy Kupka, který bude dnes na toto téma debatovat eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. „Norma EURO7 může napáchat více škody než užitku. Hrozí zpomalení obnovy vozového parku, pozastavení výroby malých automobilů a nárůst cen osobních i nákladních vozidel. Měli bychom postupovat směrem k šetrnějším vozidlům, ale ne přemrštěně regulovat,“ shrnul ministr na svém Twitteru již na počátku tohoto týdne. Následně také dodal, že dopady zavedení normy v podobě, v jaké byla představena, by v důsledku znamenaly zastavení dalšího rozvoje, obnovy vozového parku v České republice. „Zastavení nebo zpomalení obnovy vozového parku pak bude mít přirozeně mnohem závažnější negativní dopad na životní prostředí,“ shrnul také.
Mohlo by vás zajímat
A podobná stanoviska zastávají i výrobci automobilů, ti také upozorňují, že do roku 2025 nebudou dostupné potřebné technologie pro zajištění nízkoemisního provozu a hovoří zároveň o výrazném zdražení. „Bojíme se toho, že dvě třetiny všech evropských automobilek v roce 2025 v červenci zavřou, protože nebudou mít z čeho vyrábět. A vozy – když už se je technicky povede vyrobit – budou neprodejné, nebude tu totiž nikdo, kdo by si je mohl dovolit koupit,“ vysvětlil Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto. Zejména v případě menších a levnějších vozů by se totiž nárůst cen promítl skutečně dramaticky, v řádech stovek tisíců.
