Kaloni v olomoucké zoo mohou nyní ve svém pavilonu vidět noční oblohu pozorovanou z jižní polokoule. O vytvoření oblohy se postaral tým odborníků z Pevnosti poznání, interaktivního muzea vědy, provozovaného Univerzitou Palackého v Olomouci. „Když nás olomoucká zoo oslovila s prosbou o pomoc na dotvoření pavilonu kaloňů noční oblohou, smísilo se velké nadšení s vědomím, že půjde o nelehký úkol. V planetáriu jsem si musela najít oblohu, kterou můžete spatřit nad ostrovem Rodriguez. Obloha se však během noci pomalu otáčí a mění se i v průběhu roku. Bylo tedy potřeba vyhledat takovou část, která bude pro návštěvníky zoo atraktivní. Ta pravá zábava přišla při překreslování oblohy na stropní panely pavilonu. Vše muselo odpovídat světovým stranám, museli jsme také dávat pozor, abychom souhvězdí nepřekreslili zrcadlově. Kolegové pak už jen vyvrtali otvory na diody a ty zapojili. Návštěvníci tak mohou pozorovat v pavilonu i souhvězdí známá z naší oblohy jako je například Orion, Velká medvědice či Štír,“ uvádí Anna Krčmářová, koordinátorka fyziky z Pevnosti poznání.
„Zoologická zahrada je nejen o velkých projektech, ale i o drobných detailech. Tento možná drobný detail mě těší o to víc, že vznikl ve spolupráci dvou odborných institucí. Děkuji týmu Pevnosti poznání za spolupráci a odbornou pomoc. Nutno však dodat, že práce se stala i pro naše zaměstnance oříškem. Střecha pavilonu je velmi členitá a skýtá mnoho nepravidelných úhlů. Instalace panelů se zpočátku zdála jako neřešitelná, ale pod odborným dohledem se dílo podařilo“ dodává ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.
Pomáhá opylovat stromy
Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý. Jeho původní domovinou je ostrov Rodriguez v Indickém oceánu, na němž obývá tropické lesy. Kaloni hrají v ekosystémech velmi důležitou roli, protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. Žijí v zajímavém společenském uspořádání harémového typu – samec s několika samicemi. Sdružují se do menších kolonií, které společně během dne odpočívají v korunách stromů. Větší část dne tedy tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají hledat potravu. Díky zadním končetinám se silnými drápy mohou odpočívat zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. Ta mají rozpětí od 90 centimetrů a řadí se mezi středně velké kaloně. V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti netopýrům schází. V zoo se kaloni většinou dožívají až o třetinu delšího věku než v přírodě, tedy až dvaceti let. Rekord drží kaloň, který dosáhl 31 let a 5 měsíců.
Ohrožený druh
Převážně kvůli ničení přirozeného prostředí, kácení lesů, lovu pro maso, je dnes kaloň zapsán na seznamu ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni.
