Co jsou to nuraghy?
V dějinách byly tyto stavby připisovány Orientálcům, Egypťanům, Kartagincům, Etruskům, Féničanům, dokonce i Keltům. Pokusy o dataci sahají od doby „poledové“ pod dobu železnou.
Co je to za stavby, ze kterých se dochovalo na Sardinii ve víceméně dobrém stavu asi sedm tisíc? Jsou kulaté, často asi 4 metry vysoké, mají průměr deset metrů. Jsou postaveny z hrubě přitesaných obrovských kamenných bloků, které nejsou spojené maltou ani omítnuté. Téměř všechny jsou obklopeny kruhovitou nízkou zdí a většina má dva protilehlé vchody.
Mohlo by vás zajímat
Výzkumy
V 70. letech 20. století se Carlo Maxia ze Sardinie spolu s kolegou Lello Faddou a studenty pustil do odhalování záhady těchto staveb. Došli k zajímavým skutečnostem: většina věží je obrácena hlavním vchodem přesně k jihu a z uspořádání vnitřních chodeb a dvorů lze usoudit, že věže sloužily k cílenému pozorování slunce. Navíc – ať už věže postavil kdokoliv, možná to souviselo přímo se zatměním Slunce a Měsíce, které bylo možné pozorovat na Sardinii v období mezi lety 1200 – 200 př. Kr. I z jiných částí světa máme poznatky, že lidé doby kamenné a železné byli schopni provádět astronomická pozorování.
Mohly být také hrobkami?
Dříve archeologové nuraghy stejně jako egyptské hrobky řadili mezi příbytky praobyvatel obřího vzrůstu, mauzolea vznešených nebožtíků nebo prostě chrámy.
Ale to, že nuraghy mohly sloužit jako hrobky či chrámová zařízení, nevylučuje astronomickou orientaci těchto staveb. V každém případě se mohly terasy nuragh skvěle hodit ke skeletování mrtvol větrem, počasím či supy. Možná se dokonce výraz nuraghe vztahuje na fénické slovo nurhag – věž ohně – protože fosfor nashromážděný z početných skeletovaných ostatků během desetiletí a staletí v noci na věžích vydával strašidelné světlo.
Otázky zůstávají
Podle nejnovějších poznatků však přece jen sloužily v první řadě jako sluneční chrámy. Stejně jako u jiných podobných megalitických kultur lze pravou podstatu této kultury rozluštit s konečnou platností jen pomocí nástrojů astroarcheologie. Podobně se k tomu vyjadřují jak antropologové, tak astronomové.
Přesto zůstává mnoho důležitých otázek: kdo byli lidé, kteří je postavili v tak hojném počtu? Proč nepostavili jen několik tuctů věží coby chrámů a astronomických observatoří? Nakonec – nenalezlo se nic, co by nasvědčovalo jejich praktickému využití.
A také – pomocí jakých technických nástrojů byly tyto často mnohatunové kolosy vystavěny z kamenných bloků? Proč nejsou třeba jen přibližně srovnatelné stavby také na italské pevnině? Zbývá spousta hádanek.
