Další příčinou je naprosto nerealistická politika Evropské unie řízená ideologií. V případě škod působených zemědělství je to především Green Deal, který škodí hospodářství obecně, a speciálně jeho část zvaná „Z pole na vidličku“, která označuje zemědělce jako druhé největší škůdce životního prostředí a ukládá jim řadu povinností a omezení.
Další příčinou je opakovaně deklarovaná a v praxi prosazovaná, bezvýhradná podpora ukrajinského režimu a snaha způsobit maximální škody Rusku. Evropská unie má z politiky sankcí větší škody než samotné Rusko, které není závislé na dodávkách energetických surovin pouze do zemí EU. Zdražení energie se promítá do všech cen, nejen do cen nafty pro zemědělce, ale například i do cen minerálních hnojiv. V únoru Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova EP rozhodl velkou většinou o obnovení bezcelního dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny a nově navíc z Moldávie. Hlasoval jsem jako jediný z ČR proti. Návrh byl podpořen i přesto, že dovozy z Ukrajiny už způsobily zemědělství zejména ve východní části EU velké škody. I zde je vidět prioritní podpora zájmů nadnárodních korporací, které jsou daleko největšími vývozci zemědělských komodit z Ukrajiny. Velká většina poslanců zemědělského výboru se rozhodla poškodit zemědělce vlastních zemí ve prospěch ukrajinského režimu a korporací.
Další příčinou jsou mezinárodní obchodní dohody EU se státy, které jsou velkými producenty zemědělských komodit, ale často nemají mnoho jiného v nabídce. Tyto mimounijní země nejsou vázány přísnými pravidly svazujícími zemědělce v EU, ať už jde o dodržení technologií, nebo sociálních standardů zaměstnanců. Dovážejí za dumpingové ceny, a jsou proto nekalou konkurencí zemědělců v EU. Za těmito dohodami jsou zájmy nadnárodních korporací. Země EU proto mají klesající soběstačnost v řadě komodit a klesající potravinovou bezpečnost pro případ války, epidemií a živelných katastrof. Dovozy přes půl zeměkoule samozřejmě mají gigantickou „uhlíkovou stopu“. Na tuto námitku v zemědělském výboru odpověděl místopředseda Evropské komise pro „hospodářství ve prospěch lidí“ Valdis Dombrovskis, že to nevadí, protože tato zátěž činí pouhá 3 % uhlíkových emisí. Prospěch kterých lidí sleduje?
Konečně, ale nikoli v poslední řadě je příčinou zcela volná tvorba cen maloobchodních řetězců. Při volné tvorbě cen mají monopoly zvláště silný vydírací potenciál. Mohou ve prospěch svých zisků poškozovat zemědělce, potravináře i spotřebitele. Určují nákupní ceny od zemědělců a potravinářů a celou řadu dalších podmínek dodání zboží (dovoz, obaly, sankce…) na jedné straně, a na druhé straně ceny pro spotřebitele. Přispívají tak k likvidaci domácích producentů a k odírání spotřebitelů, protože si obchodní přirážky stanovují zcela libovolně. Protože se opět jedná o nadnárodní korporace, jsou jejich zájmy pro loutkové vlády zcela nedotknutelné.
V jednotlivých zemích EU převládají různé příčiny problémů zemědělců. V České republice je objektivně největším problémem postavení maloobchodních řetězců. Příčinou, že nejsou hlavním objektem stížností, je předpoklad jejich neotřesitelného postavení. Na druhém místě jde o Green Deal, který diktuje povinnosti a ukládá omezení, která nutně vedou k dokládání splnění podmínek a povinností, a tím k obrovskému administrativnímu zatížení. Na třetím místě je reakce na válku na Ukrajině, ne tedy válka sama, ale sankce, které zejména zdražují energie, a dále bezcelní dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny. A samozřejmě dovozy přebytků ze Západu a ze zemí mimo Unii.
Protesty proti vládě jsou zcela na místě, protože se vláda nesnaží bránit diktátu EU, který ovšem vyplývá z našeho členství v této mezinárodní organizaci. Vláda ve skutečnosti nemůže řešit samu podstatu problémů, nanejvýš rozdávat „drobné“ v řádu jednotek miliard a omezovat některé daně. Řetězce prostě „volně tvoří ceny“, Green Deal byl schválen i za přispění poslanců zvolených v ČR, sankce vláda akceptovala a jejich omítnutí by ji samotnou a ČR uvrhlo pod sankce. Mezinárodní obchodní dohody vyjednává Evropská komise a schvalují je Evropský parlament a Evropská rada. Z tohoto výčtu jasně vyplývá, že zdroji potíží jsou mezinárodní závazky a diktát Evropské unie. Obojího se současná vláda nevzdá. Schopnost vytvářet problémy a neschopnost je řešit vede k poklesu autority EU. Nadějí pro zemědělce je mezinárodní charakter protestů a veřejnost znepokojená poklesem životní úrovně a ztrátou perspektiv. Tento stav současné národní vlády ani EU změnit nedokážou, ale pod velkým tlakem většiny občanů mohou být zaměněny vlády a opuštěny zhoubné projekty EU, nebo opuštěna samotná EU.
MUDr. Ivan David, CSc.
poslanec Evropského parlamentu za SPD,
člen frakce Identita a demokracie, člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
