Zajímavý případ, co se stal v Hirošimě
Stalo se to v červenci 1945 v Hirošimě. Na hirošimský magistrát se vetřel muž, který se urputně dožadoval přijetí úředníků. Řekl, že je třeba rychle evakuovat město, neboť zde všichni zahynou v pekelných plamenech. Úředníci výstředníka prostě vykázali ven, a to pod pohrůžkou vězení. Po necelých čtrnácti dnech, 6. srpna 1945, byla na toto japonské město shozena atomová bomba z amerického bombardéru B-29.
Jak mohl neznámý vědět o tom, co se stane?
Mohlo by vás zajímat
Jako nejlogičtější vysvětlení se nabízí únik informací. Ale v Americe vše probíhalo za nejpřísnějšího utajení. Navíc – původním cílem mělo být město Kokura, ale kvůli nepříznivému počasí, kdy Kokuru zahalily mraky, byla zvolena Hirošima. Měl tedy neznámý muž jakousi věšteckou vizi? Nebo snad pocházel z budoucnosti? Vypadá to jako nesmysl, ale podobných příběhů znají dějiny mnoho.
Cesty časem jsou možné?
Ještě před 200 lety považovali vědci cesty časem za nemožné, patřící pouze do sci-fi knih – zlomem byla až obecná teorie relativity, vytvořená Albertem Einsteinem na počátku 20. století. Z myšlenkových modelů vykonstruovaných na jejím základě vyplývá, že cesty časem jsou možné jednosměrně do budoucnosti, pokud se nějaké těleso přiblíží rychlosti světla. Tím by došlo ke zpomalení relativního času tělesa. Jak však je to s výlety do minulosti?
Nové poznatky z oblasti kvantové fyziky dokazují, že svět zřejmě funguje o trochu jinak, než si myslíme. Experimenty bylo zjištěno, že elementární částice může být na dvou místech v jeden čas, ale také, že některé kvantové děje naznačují popření příčinnosti času. Stephen Hawking přišel s myšlenkou takzvaného imaginárního času, kdy lze za určitých podmínek cestovat oběma směry. K tomu prý je možné využít červí díry – hypotetické přírodní jevy, které mohou spojovat dvě různé časoprostorové roviny. Tyto miniaturní červí díry jsou údajně všude kolem nás a jejich přítomnost hypoteticky dokáže deformovat náš časoprostor.
Zvláštní nálezy tomu nasvědčují
Tyto teorie zní trochu bláznivě, ale nahrávají jim i podivuhodné nálezy, které jakoby nezapadaly do své doby. Nejen objevy šroubů, hřebíků a podobně, které byly nalezeny v desítkách milionů let starém uhlí. Jde třeba i o lebku neandrtálce s něčím, co vypadá jako průstřel střelnou zbraní. Nebo nález z Číny – zde byla roku 2008 v hrobce staré přes pět set let nalezena velmi malá napodobenina švýcarských hodinek, na jejíž zadní straně je dokonce nápis Swiss. Okolnosti nálezu přitom nenahrávají verzi o podvodu.
Je tedy možné, že někteří jedinci by překročili hranice času – třeba náhodně, aniž by to chtěli?
