Konec současných pravidel valorizace
Podle současného nastavení se důchody každoročně zvyšují o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Nová koalice chce, aby tento podíl stoupl na polovinu. Podle odhadů by tak budoucí valorizace znamenala vyšší náklady pro státní rozpočet, ale zároveň by přinesla rychlejší růst penzí.
„Nechovejme se v rámci předvolební rétoriky, ale zodpovědně. Kvalita života našich seniorů se neodvíjí jen od výše důchodů, ale také od sociální a zdravotní péče,“ uvedl kriticky směrem k plánům nastupující vlády končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ta již přiznává, že její nové návrhy budou vyžadovat i příslušné rozpočtové krytí. „Ať ta vláda řekne, kde na to ty peníze vezme – nebo musí říct, že je to na úkor budoucího dluhu a na dluh našich dětí a vnoučat,“ shrnul Jurečka. Jak plánované výdaje nová vláda pokryje, totiž stále není známo.
Mohlo by vás zajímat
Spor o věk odchodu do penze
Jedním z hlavních bodů sporu je věk odchodu do důchodu. Reforma vlády Petra Fialy počítala s jeho postupným posouváním o jeden měsíc ročně až do 67 let. Naopak nová koalice ANO, SPD a Motoristů chce zastropovat věk maximálně na 65 letech. „Určitě na tom shoda je a myslím si, že je to důležitý bod,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Podobně hovoří i Boris Šťastný z Motoristů: „Je třeba brát v potaz, že lidé se 65 let často nedožívají ve zdraví a tomu je nutné přizpůsobit i věk odchodu do penze.“
Podle odborníků by však snížení zastropování mohlo mít výrazný dopad na stabilitu systému. Zástupci ODS proto varují, že nová vláda zatím nepředstavila jasný plán, jak chystané změny financovat.
Náročné profese a předčasné důchody
Dalším tématem, které bude řešit nová Poslanecká sněmovna, je rozšíření okruhu lidí s nárokem na předčasný důchod bez krácení. Týká se to zaměstnání s vysokou fyzickou nebo psychickou náročností, například profesí vykonávaných v prostředí s extrémním hlukem, prachem, teplem či chladem. „Je ostudou vlády, že tam zahrnula jen 14 tisíc občanů z původních 300, respektive 120 tisíc,“ shrnul poslanec Aleš Juchelka (ANO).
Důchodový účet se postupně zlepšuje
Podle dat Ministerstva financí je důchodový systém ke konci září v deficitu zhruba 13 miliard korun, což je výrazné zlepšení oproti minulému roku, kdy činil přes 50 miliard. Naposledy v plusu byl důchodový účet v roce 2019. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ale upozorňuje, že současná stabilizace je pouze dočasná – pokud nová vláda zrealizuje pánované úpravy, situace se opět zhorší. „My ty původní změny považujeme za žádoucí, správné a zvyšující stabilitu systému – zejména pro ty, kteří půjdou do důchodu po roce 2030,“ uvedl.
Očekává se, že do kladných čísel by se důchodový účet mohl dostat v závěru příštího roku, avšak budoucí vývoj bude záviset právě na tom, jak se nová vláda vypořádá s rostoucími výdaji a stárnutím populace.
