Co je synestezie
Termín synestezie pochází z řečtiny a znamená něco jako „vnímat současně“. U synestetiků vyvolává jeden takzvaný induktivní podnět – tedy smyslový vjem jako tón, vůně nebo barva – ještě další, přidaný vjem.
Tak právě Nabokov viděl při pohledu na určitá písmena zároveň i určité barvy. Skladatel Franz Liszt údajně nabádal orchestr, aby nehrál „tak modře“. A v roce 2005 zkoumali výzkumní pracovníci Univerzity v Curychu ve své laboratoři mladou ženu, která nejen viděla tóny barevně, ale dokonce je vnímala i chuťově. A tak prý chutnaly po smetaně, cukru nebo vodě.
Neznámá příčina
Badatelé odhadují, že přibližně 4 procenta lidí jsou synestetikové. Tento neobvyklý fenomén je znám již dlouhou dobu. Nápadně mnoho synestetiků je mezi umělci, hlavně skladateli – vedle Franze Liszta to byli kupříkladu Jean Sibelius a Olivier Messiaen. Jak vzniká tato neobvyklá schopnost, to nikdo není schopen vysvětlit.
Dnes je známo, že synestezie se v rodinách mnohdy objevuje dědičně a předpokládá se proto genetická příčina. V roce 2009 oznámili američtí a rakouští vědci objev genu, který je zodpovědný za vnímání bolesti, a který zřejmě také hraje roli při výskytu synestezie.
Existuje domněnka, že u synestetiků jsou určité oblasti mozku specifickým způsobem síťově propojeny. U „barevného slyšení“, jedné z nejčastějších forem synestezie, pozorovali neurobiologové při počítačové tomografii, že bylo silně aktivováno mozkové centrum sluchu i mozkové centrum zraku.
Skutečnost, že se věda v několika posledních letech obzvláště intenzivně zabývá různými formami synestezie, má logický důvod. Od tohoto výzkumu se očekávají nové poznatky o tom, jak náš mozek zpracovává smyslové vjemy.
