Smrtící kosti mají být jaksi nabité energií
Mezi nejznámější způsoby nepřirozených vražd patří rituál vražedných kostí, který je prováděn původními obyvateli Austrálie. Rychlost, s níž dokázali domorodí kouzelníci, zvaní Mulunguwa, přivodit smrt pomocí tajných metod, překvapila již první osadníky. Jako zbraně se používají smrtící kosti, kundela, nabité během obřadu psychickou energií. Jedná se především o stehenní kosti velkých ještěrů, klokanů nebo pštrosů, v krajním případě se vyrábějí ze dřeva. Kosti se zpevňují v ohni z dřevěného uhlí, na jednom konci mají špičku, tupý konec se obalí lidskými vlasy a je opatřen energií Mulunguwy. Když je vše připraveno, je kost předána rituálním vrahům kmene, zvaným Kurdaitcha.
Tito muži pracují jako skupina najatých vrahů a jsou v honbě za obětí velmi vytrvalí. Postupují ve dvou nebo ve třech. Jakmile dostihnou kořist, přiblíží se k ní asi na čtyři a půl metru a namíří kost jako pistoli na oběť.
Oběti končí žalostně
Popis lidí, kteří byli zasaženi kletbou kundely, je smutnou záležitostí. Jeden z prvních australských antropologů, dr. Herbert Basedow, napsal, že konec života prokletého muže byl žalostný. Měl prý hrozivě znetvořený výraz v obličeji, pěnu u úst. Začal se kroutit a zmítat ve smrtelné agónii. Podle Basedowa byla pro něj smrt vysvobozením.
Má to vše racionální vysvětlení?
Někteří psychologové se domnívají, že extrémní strach způsobí, že si tělo začne přirozenou cestou samo vytvářet adrenalin, tím se sníží přívod krve do svalů a postupně se zúží krevní cévky. Dojde ke snížení krevního tlaku a snížení oběhu – a započne cyklus, který může být osudný. Jinými slovy, pokud oběť pevně věří, že se smrtící kouzlo nedá zrušit, kletby australských domorodců dosahují tak ničivých účinků.
Jak je to však doopravdy?
Ovšem očití svědkové tak přesvědčení nejsou. I když někteří lékaři přistupovali k celé věci skepticky, při pozorování prokletých pacientů rychle měnili názor. V roce 1919 došlo k případu, že lékař navštívil šamana a pohrozil mu, že zařídí, aby se přerušily dávky jídla pro celý kmen, pokud nesejme kouzlo z jednoho misijního pracovníka. Šaman neochotně souhlasil a do příštího rána se misijní pracovník naprosto zotavil.
V roce 1953 byl nemocný domorodec Kinjika, který si rozhněval svůj kmen a byl pomocí namířených kostí potrestán. Byl letecky převezen z Arnhemu do Severního teritoria. Nebyl zraněn, ani otráven, netrpěl žádnou známou nemocí, ovšem lékaři v Darwinu rychle rozpoznali, že umírá. Opravdu za pár dní zemřel ve smrtelné křeči a při pitvě se opět nenalezlo žádné zranění ani známky jedu.
Roku 1956 přijala ta sama nemocnice dalšího domorodého pacienta Lyu Wulumu, který onemocněl stejným způsobem. Lékaři provedli všemožné testy, ale nenalezli žádné vysvětlení – nabízela se opět jen kletba kostí. Úsilí lékařů ani psychiatrů nebylo nic platné. Byl dalším tragickým důkazem, jak jsou neblaze proslulé vražedné kosti domorodců účinné, ať už fungují jakkoliv.
