Obdivujeme krásu a ptáme se, proč tu vládne bída
Na první pohled je Haiti požehnanou zemí: úrodný ostrov, plný slunce, s dostatkem vody i mořských plodů. A také národ, který roku 1804 jako první na světě svrhl otrokářský řád a založil republiku s převážně černošským obyvatelstvem. Ostrov se mohl stát symbolem svobody a prosperity.
Zaútočily přírodní katastrofy a odhalily slabost
Jenže Haiti leží v cestě ničivým hurikánům a na tektonicky neklidném území. V roce 2004 způsobil hurikán Jeanne smrt více než dvou tisíc lidí. Největší tragédii ale přineslo zemětřesení v lednu 2010: připravilo o život přes 300 tisíc obyvatel a zničilo velkou část hlavního města Port-au-Prince. Zatímco sousední ostrovy podobné pohromy ustojí lépe, na Haiti se slabé a improvizované stavby hroutí jako domečky z karet.
Zaplatili za svobodu, pak propadli násilí
K ranám přírody se přidaly i rány lidské. Francii museli Haiťané za uznání nezávislosti platit astronomické reparace, které ekonomiku zničily na více než století. Politická scéna byla sužovaná převraty, diktátory a korupcí. Mezi nejznámější postavy patřil François „Papa Doc“ Duvalier, jehož režim vládl strachem a brutalitou. Násilí a nestabilita se tak staly součástí každodenní reality.
Poznejme Cité Soleil – čtvrť bez naděje
Nejhorším symbolem haitské bídy je Cité Soleil – slum na okraji Port-au-Prince, kde žije asi 250 tisíc lidí. Přiléhavý název „Město slunce“ je paradoxní: jedinou jistotou, kterou tu obyvatelé mají, je denní světlo. Jinak je čtvrť plná bahna, odpadků, komárů a šířících se nemocí. Déšť okamžitě vyvolává povodně a místní ulice se mění v kaluže plné špíny.
Vládnou tu gangy a bezmoc
Kromě bídy ohrožují obyvatele gangy, které kontrolují celé čtvrti. Nikdo už přesně neví, zda slouží politickým skupinám, nebo jen sobě samým. Policie i jednotky OSN se je marně snaží dostat pod kontrolu. Do toho přicházejí nevládní organizace, které mnohdy instalují projekty, jež nikdo nepotřebuje, nebo po sobě navzájem uklízejí.
Vzpamatuje se někdy Haiti?
Haiti je země, která by mohla být symbolem svobody a krásy Karibiku. Místo toho se stala synonymem pro chudobu, katastrofy a násilí. Přesto Haiťané nepřijímají řeči o prokletí – odmítají se vzdát naděje, že jejich ostrov může jednou patřit mezi země, kde slunce skutečně přináší radost, a ne jen vyprahlou realitu Cité Soleil.
