Oceány ožívají podivnými tvory
Před více než půl miliardou let se kambrijské moře hemžilo životem – a mnozí tehdejší obyvatelé moří vypadali spíše jako příšery z nočních můr než jako předci dnešních zvířat.
Anomalocaris, dvoumetrový dravec s očima na stopkách a tlamou plnou zubů, číhal na kořist, kterou svíral dlouhými klepety. Jeho současník Hallucigenia, červovitý tvor s ostny a chůdovitými nohami, vypadal spíše jako přelud než jako živočich. Tito prapodivní tvorové žili před více než 525 miliony let v hlubinách oceánů.
Vědci odhalují skryté dědictví
Na jihu Číny vyzvedl německo-čínský tým badatelů zkamenělá těla těchto dávných tvorů. Místo je známé jako jedno z nejbohatších nalezišť kambrijských fosilií na světě. Kromě bizarních druhů se tu však objevují i fosilie tvorů, kteří působí zvláštně povědomě – jako prapředkové dnešních měkkýšů, korýšů či jiných známých skupin.
Britští a čínští geologové dokonce věří, že zde našli nejstarší rybu na světě. Pokud mají pravdu, první obratlovci se proháněli oceány už v období kambria.
Hádanka kambrijské exploze zůstává
Přesto zůstává rozmanitost tehdejších druhů pro biology záhadou. První bakterie se objevily už před více než třemi miliardami let, ale po nich následovalo dlouhé období, kdy se zdánlivě nic nedělo. Až kolem 540 milionů let zpátky jako by se evoluce probudila – a během krátkého času vzniklo množství zcela nových tvarů života.
V 70. letech 20. století vědci tento jev nazvali „kambrijskou explozí“ – jakýmsi velkým třeskem evoluce, kdy se změny v prostředí postaraly o vznik složitějších forem života.
Badatelé zpochybňují náhlý výbuch života
Dnes ale mnozí odborníci pochybují, že šlo o skutečně náhlý zlom. Podle molekulárních studií by se první mnohobuněční živočichové mohli vyvinout už stovky milionů let před kambriem, možná až před 750 miliony let.
Ti pak museli přežít dramatické období, kdy se planeta proměnila v ledovou kouli. Před asi 600 miliony let pokrýval Zemi kilometr silný ledový krunýř, který sevřel i oceány. Zdálo se, že život na vyšším stupni vývoje nemá žádnou šanci.
Život se ukrývá u horkých pramenů
Podle výzkumů čínsko-německého týmu se však část života zachránila u horkých vřídel na dně moří. Tady v temnotě, pod tlakem a teplem, si druhy vyvíjely stále nové strategie přežití.
Když se podmínky na Zemi zlepšily, mohly se z těchto útočišť vydat zpět do mělkých moří. A právě tehdy, na prahu kambria, se rozběhla evoluční lavina, která vytvořila pestrou „kambrijskou zoologickou zahradu“ – svět plný tvorů, kteří se stali našimi dávnými předky.
