Dnes je 21. 1. 2026 a svátek má Běla

Je v Bibli ukrytý kód? Hledání skrytých poselství rozdělilo mystiky i vědce

Může být v Bibli ukryto víc než jen náboženské poselství? Izraelští badatelé v 90. letech přišli s tvrzením, že v hebrejském textu Bible lze pomocí matematických postupů objevit skryté zprávy – jména lidí i data událostí, které se odehrály až dlouho po jejím sepsání. Fascinující myšlenka však brzy narazila na tvrdou kritiku.

Hledá se smysl mezi písmeny

Myšlenka, že svaté texty mohou obsahovat skrytá poselství, není nová. V židovské mystické tradici kabaly existuje po staletí představa, že každé písmeno hebrejské abecedy má svou číselnou hodnotu. Aleph odpovídá jedné, beth dvěma a tak dále. Kabalisté tento systém – zvaný gematrie – používali k hledání souvislostí mezi slovy, která měla stejný číselný součet, a někdy se jej snažili využít i k předpovědím budoucnosti.

Když se mystika spojila s počítačem

V roce 1994 tuto starou metodu oživil izraelský matematik Eliyahu Rips spolu s Doronem Witztumem a Yoavem Rosenbergem. Zaměřili se na text knihy Genesis, konkrétně na pasáže o stvoření světa. Hledali takzvané ekvidistantní sledy písmen – sekvence, které vznikají tak, že se v textu čte každé n-té písmeno.

Aby metoda fungovala, byl hebrejský text přepsán bez mezer, interpunkce a odstavců do souvislých řádků. Výsledné sledy písmen pak mohly vytvářet slova čitelná vodorovně, svisle nebo diagonálně. Právě mezi nimi badatelé hledali významové vazby.

Jména lidí, kteří se měli narodit až po Bibli

Rips byl přesvědčen, že v textu jsou zakódována jména osobností, které se narodily až tisíce let po jeho sepsání. V jejich blízkosti pak hledal další písmena, jež by mohla představovat data narození nebo úmrtí těchto lidí. Podle jeho tvrzení se mu podařilo najít překvapivé shody – a to častěji v knize Genesis než v jiných textech.

Stejnou metodu zkoušel i na dalších dílech, například na hebrejském překladu románu Vojna a mír nebo v knize proroka Izaiáše. Přesto dospěl k závěru, že v Bibli jsou tato „smysluplná seskupení“ výrazně těsnější, než by odpovídalo náhodě.

S biblickým kódem přišla i mediální sláva

Teorii do celosvětového povědomí dostal americký novinář Michael Drosnin, který ji popularizoval pod názvem biblický kód. Ve svých knihách tvrdil, že v Genesis nalezl například jméno izraelského premiéra Jicchaka Rabina v blízkosti slov naznačujících atentát.

Kritici však brzy upozornili, že podobné „předpovědi“ lze najít prakticky v jakémkoli dostatečně dlouhém textu. V románu Bílá velryba objevili celé série údajně prorockých sdělení – včetně atentátů. Drosninova práce tak byla označena spíše za jazykovou hříčku než nástroj k předvídání budoucnosti.

Byla to tedy věda, nebo hra s náhodou?

Tvrzení Ripse a jeho spolupracovníků se hodnotí složitěji. Pokud skutečně používali stejné postupy u všech porovnávaných textů, jejich výsledky by si zasloužily vysvětlení. Problémem je, že autoři nezveřejnili úplná data – nevíme, která jména hledali a nenašli, ani kolik pokusů skončilo neúspěchem.

Navíc neexistuje jediný „původní“ text knihy Genesis, jak tvrdili. Dochovalo se více verzí, které se v detailech liší. Metodika vyhledávání je popsána vágně a výsledky jsou zatíženy spekulacemi. Srovnání s jinými texty provedli autoři až poté, co byli na tuto nutnost upozorněni kolegy.

Satirická tečka ukončila velký příběh

Není proto překvapivé, že Rips, Witztum, Rosenberg i Drosnin čelili ostré kritice. Přesto jejich práce nezůstala bez povšimnutí. Získali totiž Ig Nobelovu cenu za literaturu – satirické ocenění udělované Harvardskou univerzitou za výzkum, který „nelze nebo není záhodno opakovat“.

Biblický kód ukazuje, jak snadno může lidská mysl nacházet řád tam, kde vládne náhoda. Touha objevit skrytý smysl v posvátných textech je stará jako civilizace sama. V okamžiku, kdy se však víra, matematika a statistika smísí bez jasných pravidel, vzniká spíš fascinující příběh než důkaz. A kdo ví, možná právě v tom spočívá jeho skutečná síla.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Dvacet dnů, které mohou rozhodnout dětem život

Dvacet dnů, které mohou rozhodnout dětem život

Střední školy budou od 1. do 20. února přijímat přihlášky ke studiu – pro deváťáky to je rozhodující krok do dalšího života. Ředitelé škol už zveřejnili na svých webových stránkách ...
Co nás letos čeká a nemine? Začne třeba i konec světa

Co nás letos čeká a nemine? Začne třeba i konec světa

Letošní rok 2026 začal ve čtvrtek a jeho posledním dnem bude také čtvrtek – celkem bude mít 365 dní, těch pracovních bude 250 a zažijeme v Česku 13 státních svátků. Odhaduje se, že ...
Tvor, který měl vyhynout? Zvláštní svědectví posádky americké ponorky

Tvor, který měl vyhynout? Zvláštní svědectví posádky americké ponorky

Více než sedmdesát procent planety pokrývají oceány – a přesto o nich víme překvapivě málo. Právě v jejich temných hlubinách se mohou skrývat tvorové, kteří měli podle vědy dávno vyhynout. ...
Jak se žilo v kamenných věžích severního Skotska. Záhada skotských brochů

Jak se žilo v kamenných věžích severního Skotska. Záhada skotských brochů

Masivní kamenné věže bez oken dodnes připomínají malé pevnosti. Byly však skotské brochy skutečně obrannými stavbami, nebo spíš promyšlenými domovy zemědělců, kteří se snažili přežít v drsném severním klimatu? Jak ...
Záhada ducha paní Boultonové – když sny předběhnou realitu

Záhada ducha paní Boultonové – když sny předběhnou realitu

Paní Boultonová snila o domě, který nikdy předtím nenavštívila. Když se s manželem nastěhovali do skotského sídla lady Beresfordové, zjistila, že její noční vize se stala skutečností – a dům, ...
Kleopatřin palác měl být místem nepředstavitelného přepychu. Dnes možná leží pod nánosy bahna na dně moře

Kleopatřin palác měl být místem nepředstavitelného přepychu. Dnes možná leží pod nánosy bahna na dně moře

Leží někde pod nánosy bahna a písku, nebo nikdy neexistoval tak, jak si ho představujeme? Francouzský podvodní archeolog Franck Goddio věří, že na dně moře u Alexandrie objevil zbytky paláce ...
Když oceán pomalu pohlcuje ostrov – atol Takuu a jeho lidé na hranici zásadní změny

Když oceán pomalu pohlcuje ostrov – atol Takuu a jeho lidé na hranici zásadní změny

Izolovaný atol Takuu v jižním Tichém oceánu, domov několika stovek lidí, stojí tváří v tvář reálnému riziku ztráty domova kvůli stoupající hladině moře a klimatickým změnám. Jeho obyvatelé čelí stále ...
Příběh strašidelného domu v americké obci Nyack: Hodní duchové budili děti do školy

Příběh strašidelného domu v americké obci Nyack: Hodní duchové budili děti do školy

Viktoriánský dům nedaleko New Yorku měl podle svých obyvatel neobvyklé nájemníky – duchy. Neškodili, naopak pomáhali, nechávali dárky a dokonce budili děti do školy. Novému majiteli ale nadpřirozená společnost nevyhovovala ...
Korsické megality: Jaké tajemství skrývají?

Korsické megality: Jaké tajemství skrývají?

Mlžný opar nad korsickou plošinou Cauria skrývá nejen obrovské menhiry, ale i příběh střetu dvou dávných kultur. Kdo byli jejich stavitelé a proč se z posvátných kamenů staly symboly vítězství? ...
Kleopatřin nos a jiné iluze: Jak vznikla legenda o nejkrásnější ženě starověku?

Kleopatřin nos a jiné iluze: Jak vznikla legenda o nejkrásnější ženě starověku?

Měla Kleopatra skutečně krásu, která dokázala pobláznit nejmocnější muže své doby? Nebo jde jen o mýtus, který se zrodil z filozofického bonmotu, římské propagandy a hollywoodské fantazie? Příběh slavného „Kleopatřina ...