Muž chtěl prodat dětský kočárek za 250 korun, ale sám přišel o 60 000 korun, jiný prodával dvě bundy za několik stovek a přišel o 12 000 korun. Žena prodávala brusle za 800 korun a přišla o 25 000 korun, další nabízela sluchátka za 600 korun a přišla o 32 800 korun. To je jen několik případů, které policisté na Vysočině zaevidovali během jediného dne.
Všechny tyto podvody mívají obdobný scénář. Pachatelé nejprve kontaktují prodávajícího a předstírají zájem o koupi zboží. „Terčem útočníků jsou v takovém případě především prodávající, kteří si zvolí jako platební metodu ‚bezpečnou platbu‘, tedy zaslání peněz z karty na kartu, prostřednictvím peněženky zvoleného bazaru,“ informovala mluvčí.
Mohlo by vás zajímat
Prodávající v tuto chvíli netuší, že údajný kupec je vlastně rafinovaný podvodník, který se snaží o jediné, získat přístupové údaje k jeho internetovému bankovnictví. Falešný kupující iniciativně nabídne zajištění přepravy spojené s platbou zboží (DPD, PPL a další obdobné služby) a poté odešle prostřednictvím e-mailu, chatovací aplikace nebo přes WhatsApp či Messenger fiktivní odkaz na zvolenou přepravní společnost. „Jakmile na tento link prodávající klikne, je přesměrován na podvrženou platební bránu, kam většinou bez váhání vyplní veškeré přihlašovací údaje k elektronickému bankovnictví, platební údaje a rovněž údaje k platební kartě,“ doplnila Dana Čírtková.
Informace k platební kartě nikomu nesdělujte
A tím je celý podvod završen. Kupující pak už jen zjistí, že peníze za zboží nejen nepřišly, ale že mu naopak z účtu finanční prostředky zmizely. „Je nutné si uvědomit, že za prodávané zboží by měl platit výhradně kupující. Proto v žádném případě nikomu nesdělujte jakékoliv přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví, platební údaje ani údaje k vašim platebním kartám,“ dodal vedoucí odboru analytiky a kybernetické kriminality Martin Vaněček s tím, že poslední pojistkou je pak důsledná kontrola autorizačních údajů (SMS, bankovních klíčů), kterými prodávající platby potvrzuje.
