Gymnázia jsou v posledních letech velkým tématem, především však v kontextu jejich možného rušení. Právě tento typ střední školy je přitom mezi těmi, kdo končí školu základní a vybírají si tu střední, typem nejpopulárnějším. Již loňský rok ale naznačil, že ve větších městech je přetlak zájemců obrovský – a letos to nebude o nic lepší, ba naopak. Podle Jiřího Nantla (ODS), náměstka hejtmana pro vzdělávání v Jihomoravském kraji, je pak problémem nejen dětí, ale i rodičů nedostatek informací o tom, jak moc se středoškolské vzdělávání proměnilo a jaké aktuálně nabízí možnosti. „Děti mají málo informací a rodiče jim je neumí předat. Nabídka škol se ohromně změnila,“ shrnul s tím, že je nutné bořit také celou řadu zažitých mýtů. „Mnozí jsou stále přesvědčení, že když budou chtít později na vysokou školu, musí nutně na gymnázium. Panují tu také mýty o učilištích a možnostech jejich absolventů. Je třeba všem srozumitelně vysvětlil, jaké cesty jim vzdělávací systém nabízí. Že i po učebních oborech lze jít na nástavby, na vysoké školy, stejně jako že jsou i vysokoškoláci, kteří se rekvalifikují a dělají řemesla,“ vysvětlil.
Nedostatečně kapacity populárních středních škol
Aktuální příliv silných ročníků přitom právě na školách a oborech, které patří mezi ty nejpopulárnější, vytvoří přetlak a přechod ze základních škol do prvních ročníků škol středních se tak stane pro řadu žáků/studentů komplikovaným. Nejenže vzroste konkurence, ale situaci negativně ovlivní i nedostatečné zohlednění demografie ze strany zřizovatelů škol. To, že se děti na vybrané školy nakonec nedostanou, přitom nebude jen problémem letošního roku – vzhledem k rostoucím počtům uchazečů totiž situace postupně bobtná, mnozí zároveň studují tam, kam ani nechtěli, a následně se snaží o různé přestupy. Podobné scénáře lze tak podle odborníků čekat i v letech následujících.
Mohlo by vás zajímat
Jak vybírat školu, kam podat přihlášku?
Vzhledem k tomu, že přihlášky mohou uchazeči o středoškolské vzdělání podávat maximálně na dvě zvolené školy, logicky se nabízí, že tento výběr by měl být i vzhledem k situaci do jisté míry „taktický“. „Jedna z přihlášek může být ´srdcovka´, druhá by ale měla být ´jistota´. V případě výběru škol, které končí maturitou, je dobrá strategie výběr rozprostřít a volit např. gymnázium a lyceum,“ doporučil Nantl s tím, že vybírat lze i školy mimo větší města, na jejich okrajích či v blízkém okolí. Kromě toho by sami žáci/studenti také neměli zapomínat, že si volí školu, která s vysokou pravděpodobností předznamená, co budou minimálně určitou část života dělat. „Výběr by měl zohlednit i to, jaký člověk je, co ho těší dělat a jak se zná. Může ale hledat i nějakou univerzální cestu, školu či obor, který se může stát odrazovým můstkem,“ uzavřel. Ostatně, pravdou je, že výběrem střední školy vzdělávací cesta nekončí, ale teprve pořádně začíná.
