Bylo 8. června 2024. Paní Olga trávila poklidný den na chalupě s přítelem, který náhle při sekání trávy zkolaboval. Olga se okamžitě rozhodla pomoci mu masáží srdce. „Nevěděla jsem, zda to dělám správně, znala jsem jen letáky z metra – stlačovat 90x za minutu? Ale kde? Přímo na srdci? Nevěděla jsem vlastně skoro nic, ale začala jsem. Minuta jako by trvala hodinu, propadala jsem hysterii a beznaději,“ popisuje své pocity.
Pokoušela se přivolat pomoc, ale nikdo ji neslyšel. Mobil u sebe neměla, zůstal v chalupě. „Musela jsem udělat velmi těžké rozhodnutí – zanechat masáže a běžet pro mobil, zavolat 155,“ doplňuje paní Olga. Poté další minuty pokračovala za pomoci operátorky v oživování. „Byly to velmi dlouhé minuty. Kdybych měla sílu plakat radostí, když jsem uslyšela v dálce vrtulník, plakala bych,“ dodává.
Posádka vrtulníku nakonec přistála 200 metrů od místa, kde probíhala záchrana. „Terén byl složitý, dotyčné osoby jsme nemohli okamžitě najít,“ vzpomíná na zásah záchranář Honza. Olga mezitím i přes své vyčerpání v záchraně života pokračovala. Když letečtí záchranáři doběhli na místo, ihned aplikovali výboj defibrilátorem Tempus – a to byl zlom. Srdce naskočilo a po několika nekonečných minutách začalo znovu pumpovat krev. Olga byla vyčerpaná, ale vědomí, že zachránila svého přítele, jí dodávalo sílu. Díky její rychlé a odhodlané reakci přežil situaci, která by pro mnohé znamenala konec.
„Asi už nikdy nepochopím, jak se to stalo, jako by to celé byl jen sen… ale on žije! Zažila jsem nekonečné hodiny a dny, kdy mi lékaři z ARO nemocnice Jihlava nedokázali říct, jaké bude mít tak dlouhá resuscitace následky, v jaké kondici bude jeho mozek, jak vážně je srdce poškozeno. Ale zázraky se dějí, i když jsem na ně nikdy nevěřila. Cesta to byla nelehká pro celou naši rodinu, náročná operace i rekonvalescence, ale už zase fungujeme jako dřív,“ popisuje šťastné chvíle.
I laická první pomoc může zachránit život
Paní Olga ten den prokázala neuvěřitelnou odvahu a odhodlání. „Provádět oživování v jednom člověku takto dlouhou dobu je neuvěřitelně náročné a obdivuhodné. Je to jen další důkaz toho, jak zásadní je poskytnutí neodkladné první pomoci při náhlé zástavě oběhu ještě před příjezdem záchranářů,“ zdůraznil mluvčí krajských záchranářů Petr Janáček.
Před pár dny přijela paní Olga s přítelem do Jihlavy a Chotěboře navštívit záchranáře, kteří jim tehdy pomohli. A bylo to dojemné setkání. „Museli jsme se setkat s těmi, kteří nám na pomoc přiletěli a naprosto profesionálně pokračovali v záchraně života, bez ohledu na cokoliv. A nesmělo chybět ani setkání se záchranářkou Veronikou z Chotěboře a jejím jedinečným řidičem Radkem, který za pacientem se sanitou zvládl terén, který vlastně ani zvládnout nejde. Můj přítel všechny tyto skvělé lidi viděl vlastně “poprvé” a přesto to byly chvíle plné radosti, dojetí, ale i humoru, a hlavně velkých díků. NIKDY na ně, na každého z nich nezapomeneme, nikdy nepřestanou mít náš obdiv a úctu!“
