Navýšení plateb – i navzdory otázkám o účelnosti
Podle návrhu rozpočtu se příští rok zvýší platba státu za děti, seniory, nezaměstnané a další státní pojištěnce o 61 Kč měsíčně. Financování zdravotnictví díky tomu naroste o přibližně 4,4 miliardy korun ve srovnání s letošním rokem. Tyto prostředky mají pomoci částečně pokrýt rostoucí náklady zdravotního systému, který od roku 2023 hospodaří s deficitem. Ministerstvo financí počítá s tím, že navýšení bude automaticky valorizováno dle vývoje inflace a reálných mezd ‒ podobně jako valorizace důchodů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek však připouští, že toto navýšení nemusí automaticky přispět ke zkvalitnění nebo větší dostupnosti zdravotní péče.
Nevyhnutelné rostoucí výdaje
Náklady na zdravotní péči kontinuálně rostou. Jen za posledních pět let se výdaje zvýšily o 60 % a letos přesáhly 456 miliard korun, přičemž příjmy zaostávají, což vedlo systém loni do deficitu. Tento vývoj má pokračovat i v následujících letech, pokud nedojde k výraznějším reformám financování. Vzhledem k demografickým změnám a faktu, že do budoucna má přibývat v populaci také osob s chronickými onemocněními, dle zdravotních pojišťoven bude brzy nezbytné zajistit do příslušného rozpočtu další příjmy.
Mohlo by vás zajímat
Automatická valorizace: stabilita, ale i limitace
Zákon, který vstoupil v platnost loni, zavedl automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce podle inflace a růstu reálných mezd. Měsíční částka, kterou stát za své pojištěnce platí, patří mezi nejnižší – lidé bez zdanitelných příjmů odvádějí 2 808 Kč měsíčně, živnostníci pak mají minimální zálohu nastavenou na 3 143 Kč měsíčně. Nejvíce platí zaměstnanci, a to 6 336 Kč každý měsíc.
V praxi sice zvýšení plateb za státní pojištěnce znamená stabilnější financování zdravotního pojištění, experti však upozorňují, že je třeba hledat i jiné cesty, jak systém efektivně udržet. Někteří odborníci a poslanci z opozičních stran navrhují, aby byl příslušný vzorec upraven tak, aby do systému skutečně přitékalo více peněz. Vláda však takové změny zatím nepodporuje.
Nutnost komplexní změny
Valorizace plateb za státní pojištěnce je de facto reakcí na strukturální problém – na jedné straně růst výdajů zdravotního systému a na straně druhé stagnaci či mírný nárůst příjmů. Automatičnost valorizace dává rozpočtům předvídatelnost, ale bez reálného dopadu na kvalitu péče to prý nestačí. Zatímco navýšení plateb může systém krátkodobě stabilizovat, mnozí odborníci poukazují na nutnost komplexní změny. Volají po efektivnějším vynakládání peněz, elektronizaci, podpoře prevence a předcházení nemocem – nikoliv jen po vyšších odvodech státu. Dlouhodobá řešení tak zůstávají výzvou, ke které se české zdravotnictví zatím pouze pomalu přibližuje.
