V posledním týdnu policie na dálnici zachytila dva řidiče v protisměru. Jak se v takovém případě zachovat?

V obou případech z posledního týdne se jednalo o jízdu v protisměru v okolí Brna. A v obou případech za volantem seděli senioři. Zatímco ale v případě prvním se seniorka zachovala naprosto příkladně – a záhy poté, co si svou chybu uvědomila, nejenže auto okamžitě zastavila u krajnice, zapnula výstražná světla a schovala se za svodidla a ihned kontaktovala policii, v případě druhém 89letý senior ujel po dálnici v protisměru celých 22 kilometrů. Jediným štěstím bylo, že jel autem v noci, kdy nebyl velký provoz a nedošlo tak k žádnému neštěstí. Tento řidič si totiž toho, že jede tam, kde nemá, vědom nebyl. O jeho nebezpečné jízdě tak policii informovali další řidiči svými telefonáty. „Napadlo mě zatroubit, blikat, volal jsem také na linku 158 – tam proběhla komunikace s pracovnicí operačního střediska,“ shrnul jeden z volajících s tím, že policii předal potřebné informace, zejména pak kde (na kterém kilometru) se vozidlo jedoucí v protisměru pohybuje. Policie přitom s prvním pokusem řidiče zastavit neuspěla – ten kolem ní projel zcela bez povšimnutí…

Jak se (nechovat), když se ocitnete v protisměru

Rozhodnutí za volantem jsou specifická tím, že člověku mohou v jediné vteřině obrátit život vzhůru nohama. V mnoha případech navíc na důležitá rozhodnutí více než pár vteřin člověk ani nemá. I proto by si měl pravidelně opakovat základní pravidla pro neočekávané situace tak, aby se pro něj (alespoň v teoretické rovině) stala rutinou.

V případě, že už dojde na nejhorší a s vozidlem se skutečně ocitnete v protisměru, základním pravidlo zní: rozhodně se nesnažit otáčet. Otočení totiž zabere přibližně 4 vteřiny, doba potřebná k tomu, abyste srovnali rychlost s dalšími vozidly, se pak pohybuje okolo 10 vteřin. Na bezpečné otočení by tak bylo nutné, aby minimálně čtvrt minuty nejelo žádné auto. Navíc – i kdybyste se sebelépe rozhlíželi, rychlost blížících se aut může velmi klamat.

Jediným správným a bezpečným jednáním tedy je snažit se na sebe co nejvíce upozornit jako na zdroj nebezpečí. To v praktické rovině znamená v prvé řadě zastavit u krajnice a zapnout výstražná světla a příp. i světla dálková. Dále by si měl řidič obléknout výstražnou vestu a pokusit se opatrně dostat mimo vozovku, ideálně za svodidla. Poté je čas na to zavolat policii nebo složky záchranného systému. Jen oni mohou za užití adekvátních výstražných prvků auto z protisměru na dálnici vyprostit.

Témata článku