Sexuologickou ambulanci ve zlínské nemocnici začali první pacienti navštěvovat v průběhu loňského října. Zhruba 70 procent z nich tvoří muži. „Ti nejčastěji přicházejí kvůli poruchám erekce nebo předčasné ejakulaci. My můžeme podrobným rozebráním anamnézy vypátrat nějakou jasnou příčinu jako je kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo medikace, mající negativní vliv na sexuální funkce, anebo se jedná o psychogenní příčinu problému. Tady je nutné pracovat s hlavou a jde o nastavení určitých správných návyků,“ popsal MUDr. Pavel Havelka, zástupce primáře Gynekologicko-porodnického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, který sexuologickou ambulanci vede.
Lékař bývá často i psychologem
Menší skupinu pacientů pak představují ženy, které vyhledají sexuologa kvůli poruchám sexuální touhy, orgasmu nebo bolestivému pohlavnímu styku. „Pokud nejde o jasnou příčinu, kterou můžeme objevit, jako je například endometrióza nebo onkologická léčba, je často nutná spíše psychologická intervence. Vhodné a výhodné je rozebrání situace v páru,“ upozornil Pavel Havelka.
Velmi složité bývá řešení sexuologických problémů u mentálně hendikepovaných pacientů, kteří do ambulance také docházejí, ať už s rodiči nebo z ústavů ve Zlínském kraji. U nich je nejdůležitější trpělivost, empatie, navázání dobrého vztahu s klientem, a hlavně prevence a edukace.
Lékař v sexuologické poradně bývá často i psychologem, protože, jak říká Pavel Havelka, většinu problémů tohoto charakteru nelze jednoduše vyřešit pouze nasazením léků. V komplikovanějších případech ale spolupracuje s kolegy psychology, kteří velmi pomáhají. A doplňuje, že považuje za důležité také příjemné a útulné prostředí v ambulanci, aby se pacienti cítili dobře a bez zbytečných stresů.
Spolupráce s transsexuály je delší, zato ale jednodušší, než s jinými pacienty, tvrdí lékař
Samostatnou kapitolou jsou transsexuálové, kteří potřebují odbornou pomoc a u nichž probíhá velmi podrobné vyšetření, které má určit, zda se opravdu jedná o transsexualitu či nikoliv. Zahrnuje specializované psychologické a sexuologické vyšetření, vyšetření psychiatrem, někdy také endokrinologem. „Teprve po absolvování této relativně dlouhé procedury je možné přistoupit k přeměně, která spočívá v aplikaci hormonů opačného pohlaví. Je nutné, aby tito lidé minimálně rok prodělávali tzv. real life test, který spočívá v tom, že musí po celou dobu vystupovat v roli opačného pohlaví se vším všudy, včetně oznámení to svému okolí. Pomoci jim může zmíněná hormonální léčba, ale i změna jména na neutrální, odstranění prsních žláz u žen nebo laserová depilace vousů u mužů. Je to proces, který trvá minimálně rok, většinou se však jedná o mnohem delší časový úsek. Vhodné jsou kontroly v sexuologické ambulanci, ale doporučuji i pravidelné návštěvy u psychologa,“ uvedl Pavel Havelka.
Náročný proces končí schválením komisí pro změnu pohlaví a kastrační operací. „Práce s transsexuály je na mnoho let, zatím to ale vždy byly velmi příjemné osoby a často je s nimi lepší spolupráce než s pacienty s banálnější diagnózou, ale o to konfliktnějšími,“ dodal Havelka.
V plánu jsou novinky cílené na muže
Od nového roku 2023 chystají zdravotníci v sexuologické ambulanci novinku, která je určena zejména mužům. „Jedná se o konzultace mužské sterility s možností komplexního pohledu na tuto problematiku, hodnocení spermiogramu a možné nastavení léčby. Jde sice o dlouhodobější léčbu, v současné době je však léčba mužské sterility trochu zanedbávaná, přestože může přinést velmi dobré výsledky,“ konstatoval sexuolog.
Mohlo by vás zajímat
Pavel Havelka se věnuje mimo jiné také osvětě nejrůznějších sexuologických témat a chce se zaměřit i na základní a střední školy. „Tady vidím velký deficit našeho školství a sexuální výchovy, která je na školách většinou podceňována nebo přehlížena. Což je chyba. Snažím se v přednáškách spíše ukazovat na správné vztahy, nejen sexuální ale i partnerské. A možná trochu odvést děti a dospívající od mobilů, počítačů, tabletů, ukázat jim, že existují také jiné vztahy a vazby než pouze ty virtuální. A že tyto vztahy bývají mnohem příjemnější i přirozenější. Ale nejsem si jistý, jestli jsem schopen vyhrát tento nerovný boj se sociálními sítěmi,“ přemítá Havelka.
