Život světce podle tradice
Svatý Juda Tadeáš je v evangeliu uváděn jako příbuzný Ježíše Krista. Traduje se, že šířil křesťanství v Judsku, Samařsku, v Arménii, Sýrii, Arábii, Mezopotámii, ale i v Persii. Právě Persie se mu stala osudnou, zde byl totiž zavražděn svými odpůrci, šíření křesťanství totiž nebylo každému po chuti. Měl zde působit spolu se Šimonem Horlivcem, proto se 28. října v křesťanském kalendáři připomíná jejich památka společně. Jelikož nástrojem pomsty vrahů byl pravděpodobně kyj, stal se jeho atributem. Kromě toho u sebe mívá někdy knihu nebo kameny, ale hlavně štít či desku nebo medailónek s vyobrazením Kristovy hlavy – takzvaný mandylion.
Vyobrazení a uctívání
Na vyobrazeních se všemi apoštoly má Juda Tadeáš spíše skromné místo. V evangeliích se v zásadě objevuje jednou, a to u sv. Jana, kde se při Poslední večeři ptá Krista: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, a světu ne?“
Mohlo by vás zajímat
Ostatky tohoto svatého mají být uchovávány podle všeho ve svatopetrském dómě v Římě. Jak již bylo naznačeno, jeho zobrazování není až tak časté, přesto existuje. V Benátkách u sv. Marka je mozaika, pocházející ze 13. či 14. století, na níž je vyobrazen právě Juda Tadeáš, pro něhož si již kráčí jeho vrazi. A mezi slavné obrazy patří portrét od Antona van Dycka ze 17. století, v současné době umístěný ve Vídni.
Zajímavé je, že je obzvláště uctíván v Mohuči, a sice v kostele sv. Kvintina, jenž je nejstarším kostelem v celém městě.
Sv. Juda Tadeáš je ovšem také vzýván jako pomocník v beznadějných či velmi vážných případech. Měla se odehrát zázračná vyslyšení i tehdy, kdy se lidé již vzdali téměř vší naděje.
České země
Jako první u nás byl sv. Judovi Tadeáši a sv. Šimonovi zasvěcen kostel v Praze Na Františku, a to již v letech 1618 – 1620. Údajně sem lidé přinášejí bronzové destičky s poděkováním za vyslyšenou prosbu. Nejčastěji bývá jinak vzýván především v řádových kostelech a špitálech kapucínů nebo Milosrdných bratří.
Na našem obrázku je socha, která je umístěna v Němčicích nad Hanou.
