První mládě roku 2023 se v Zoo Olomouc narodilo 7. ledna, je to samička pakoně běloocasého, porod proběhl v pořádku bez komplikací, matka se o mládě dobře stará. Mládě dostalo jméno Kameba. A pokud by někdo žádal překlad ze svahilštiny, tak nepochodí. „Den po Třech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí, zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králů-Kašpara, Melichara a Baltazara,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. „Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět nově v letošní sezóně. Pohled na ně se jim naskytne z vyhlídky u velbloudů dvouhrbých a z vláčku, který bude projíždět v této sezóně nově otevřenými dalšími etapami safari – Safari Austrálie a Arktida,“ dodává ředitel zoo Radomír Habáň.
Chov v Zoo Olomouc
Zoologická zahrada Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy v rámci výměny zvířat získali první čtyři jedince ze Zoo Bratislava. Tato zvířata byla přímými potomky pakoňů běloocasých pocházejících z importů Josefa Vágnera z Afriky do zoo ve Dvoře Králové a do ostatních českých a slovenských zoo, které proběhly v 70. letech 20. století. Doposud se v olomoucké zoo narodilo 57 mláďat. Pakoně chová v současné době 27 zahrad v Evropě. V České republice je možno se s nimi setkat kromě olomoucké zoo ještě ve Dvoře Králové.
Čerti vzhledem i povahou
Pakoně běloocasí upoutávají pozornost svým vzhledem, zvláštně zakřivenými rohy a s kartáčkem srsti na nose připomínají čerty. Jejich charakteristickou vlastností je obranná strategie při ohrožení, která spočívá ve vytváření zmatku. Pakoně běloocasí vzbuzují velkou pozornost i u odborné veřejnosti. Protože jejich chov není úplně jednoduchý, v zoologických zahradách nejsou k vidění příliš často. Komplikace při chovu této antilopy způsobuje jejich velmi temperamentní chování, občas i složité vztahy jednotlivých členů stáda.
Pakůň běloocasý je pozoruhodný druh antilopy, který se až do 18. století vyskytoval ve velmi početných stádech migrujících na rozsáhlém území jižní Afriky. Stala se z něj však lovná zvěř i proto, že se v rámci potravní konkurence pohyboval na pastvinách, které využíval domácí dobytek. V polovině 19. století se dostal na pokraj vyhubení. Na soukromých farmách přežilo asi 300 jedinců, kteří se stali základem celé současné populace. V současnosti jsou všechna stáda pakoňů běloocasých obyvateli oplocených soukromých pozemků a rezervací, kde žije přes 11 000 jedinců. Probíhá také reintrodukce do států Lesotho a Swazijsko a dále do Namibie, ale vlastně žádná část v současné době volně žijící populace není původní a nenachází se v oblasti svého původního rozšíření. Hlavní složku potravy pakoňů tvoří tráva a byliny. Mláďata se rodí po zhruba 8 měsíců trvající březosti. Jen několik minut po narození se staví na nohy a okamžitě sledují matku těsně přitisknutá k jejímu boku. Dožívají se až 20 let.
Mohlo by vás zajímat
