Bylo prokázáno, že zvýšené množství hormonů ve vodě může u lidí způsobit hormonální nevyváženost, metabolické, reprodukční a psychické poruchy, vysoký tlak a celou řadu dalších onemocnění. U vodních organismů se může projevit například zhoršením zraku, chronickou toxicitou, reprodukčními změnami, které mohou vést až k neplodnosti a nepříznivým fyziologickým změnám.
Na eliminaci estrogenních hormonů z vody se zlínští vědci z Centra polymerních systémů UTB rozhodli použít deriváty celulózy, které mají schopnost zachytávat nežádoucí látky. „Shodou okolností se chemickým složením jedná o stejnou látku, jaká se používá pro výrobu cigaretových filtrů. Uvádí se, že cigaretové filtry tvoří významnou část odpadu nalezeného v mořích a oceánech a každý z nás se bohužel s pohozenými nedopalky setkává denně na ulicích. To nás přivedlo k myšlence prozkoumat využití tohoto odpadu,“ přiblížil ředitel Centra polymerních systémů profesor Vladimír Sedlařík.
Recyklací nedopalků vznikají nanovlákna, která hormony zachytí
Zlínští vědci tak přišli s nápadem, jak tyto cigaretové filtry dále využít. „Vyvíjíme polymerní nanovlákna připravená z acetátu celulózy, tedy polymeru získaného recyklací nedopalků cigaret. Tato nanovlákna mají schopnost během filtrace vody zachytit velmi malé částice včetně hormonů,“ uvádí Muhammad Yasir, který se touto problematikou zabýval také ve své disertační práci právě pod vedením profesora Sedlaříka.
V budoucnu se bude projekt zaměřovat na zdokonalování technologického procesu záchytu hormonů z vod. „Jednou z možností je úprava sorbentů za použití takzvané fotokatalýzy, kdy by byly zachycené škodliviny rozloženy působením světla,“ dodává spoluřešitel projektu Dušan Kimmer.
