Dnes je 26. 10. 2026 a svátek má Šarlota a Zoe

Na slavného plzeňského rodáka Miroslava Horníčka zavzpomíná divadlo i město

PLZEŇ – Divadlo J. K. Tyla zavzpomíná na výraznou osobnost divadelního světa Miroslava Horníčka, který se stal nezapomenutelnou všestrannou uměleckou osobností. Jako herec, režisér, spisovatel, moderátor, dramatik a výtvarník ovlivnil řadu oblastí kultury.

Divadlo J. K. Tyla zavzpomíná na tuto výraznou osobnost divadelního světa 10. a 11. února scénickým čtením dosud nehrané a nepublikované jednoaktovky Romeo a Julie – Nesmrtelní milenci veronští, která se našla v pozůstalosti pana Horníčka, v podání předních herců plzeňské činohry – Pavla Pavlovského a Moniky Švábové. Scénická čtení se odehrají od 18.00 ve Foyeru Miroslava Horníčka u Malé scény DJKT. Pro velký divácky zájem byl přidán ještě jeden termín, a to 11. května 2023 (vstupenky budou v prodeji od 15. března).

Reklama

Pozadu nezůstane ani město Plzeň, které si připomene 105. výročí narození a 20. výročí úmrtí Miroslava Horníčka rovnou dvěma akcemi. Tou první bude odhalení pamětní desky na rodném domě Miroslava Horníčka v Karlově ulici č. 36, slavnostní akt je naplánován na 15. února od 14.00. Druhou připomínkou bude výstava Tady jsem se narodil, jejíž vernisáž je naplánována na 20. února od 16.00 v mázhauzu plzeňské radnice, nám. Republiky 1.

Miroslav Horníček se v Plzni nejen narodil (10. listopadu 1918), ale také zde dlouho žil. Odmaturoval na plzeňské reálce na Mikulášském náměstí, chvíli pracoval jako pomocná technická síla ve Škodovce, pak pracoval jako úředník v plzeňské městské nemocnici. První jeho profesionální herecké angažmá bylo pak v letech 1941 až 1945 v Městském divadle v Plzni. Pro něj pak v roce 1949 adaptoval hru Václava Štecha Svatba pod deštníky jakožto zpěvohru s hudbou Harryho Macourka. V roce 1979 zde režíroval Labichův Slaměný klobouk ve výpravě Adolfa Borna. V roce 1980 zde opět hrál ve své hře Setkání s Veronikou, kterou napsal pro sebe a Moniku Švábovou. V Plzni jistý čas dokonce fungovalo Divadlo Miroslava Horníčka, které na jeho počest spoluzaložil herec a režisér Antonín Procházka v někdejším divadle Kruh v Domě kultury Inwest. Za plzeňskou Velkou synagogou můžete navštívit krásný a klidný Park Miroslava Horníčka, jemuž vévodí umělcova busta, jejímž autorem je plzeňský sochař František Bálek. Miroslav Horníček zemřel po dlouhé nemoci 15. února 2003 v Liberci ve věku 84 let.

Staňte se členy FB skupiny Život v Plzeňském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Doporučujeme

Zajímavosti

Hogo fogo: Když oblečení rozhodovalo o společenském postavení a šaty panovníků stály celé jmění

Hogo fogo: Když oblečení rozhodovalo o společenském postavení a šaty panovníků stály celé jmění

Zlato, perly, drahokamy, několik metrů hedvábí a někdy také pořádná dávka marnivosti. Panovníci a panovnice si po staletí oblékali oděvy, které měly ohromit poddané, zastrašit protivníky a ukázat světu, kdo ...
Lékaři jí nevěřili, ale pacientka se odmítla vzdát. To, co ukázal rentgen, však nakonec všechny šokovalo

Lékaři jí nevěřili, ale pacientka se odmítla vzdát. To, co ukázal rentgen, však nakonec všechny šokovalo

Rok ji trápila bolest na hrudi, lékaři však příčinu nenacházeli a posílali ji domů. Čtyřicetiletá žena se přesto odmítala vzdát. Když si nakonec prosadila rentgen, ukázal něco neuvěřitelného: v blízkosti ...
Chtěl být někým. Proto zabil Johna Lennona

Chtěl být někým. Proto zabil Johna Lennona

Chtěl se stát někým, koho svět konečně pozná. Místo aby dokázal něco vlastního, rozhodl se vzít život muži, jehož jméno znal celý svět. Mark David Chapman zastřelil Johna Lennona, bývalého ...
Překročil Mississippi, ale zlato nenašel. Po dobyvateli Hernandu de Sotovi zůstala zkáza

Překročil Mississippi, ale zlato nenašel. Po dobyvateli Hernandu de Sotovi zůstala zkáza

Hnal se za zlatem, slávou a představou, že za další řekou objeví bohatství srovnatelné s poklady Inků. Hernando de Soto však do jihovýchodní části dnešních Spojených států nepřinesl jen evropské ...
Tajemství Indického oceánu vyrážejí dech. Jeho krása má ale i svoji temnou tvář…

Tajemství Indického oceánu vyrážejí dech. Jeho krása má ale i svoji temnou tvář…

Za dne se třpytí v tropickém slunci, v noci se na některých místech mění v zářící moře z pohádky. Pod hladinou plachtí ryby, jejichž schopnosti připomínají létání, číhají smrtelně jedovatí ...
Hockaufové: Tajemní šumavští škrtiči. Kdo se jim posmíval, mohl zaplatit životem

Hockaufové: Tajemní šumavští škrtiči. Kdo se jim posmíval, mohl zaplatit životem

Na první pohled jsou to jen nenápadné šumavské kopce, louky a lesy. Jakmile se však nad Kašperskými Horami začne stmívat, mohou se podle starých pověstí probudit síly, před nimiž nepomůže ...
Jak vzniká profil vraha? Jde hlavně o fakta a analýzu, profilování není čtení myšlenek

Jak vzniká profil vraha? Jde hlavně o fakta a analýzu, profilování není čtení myšlenek

Televizní seriály ukazují profilery jako téměř nadpřirozeně nadané vyšetřovatele, kteří dokážou vstoupit do mysli pachatele a před očima spatřit průběh zločinu. Skutečné profilování však funguje úplně jinak. Méně efektně, zato ...
Z oběti se stala postrachem Indie. Příběh Královny banditů Phúlan Dévíové

Z oběti se stala postrachem Indie. Příběh Královny banditů Phúlan Dévíové

Vyrůstala v chudobě, provdali ji jako dítě a zažila násilí, které by mnohé zlomilo. Phúlan Dévíová se stala jednou z nejhledanějších žen Indie, její jméno začalo děsit i fascinovat a ...
Tady se zrodila renesance. Objevte Itálii Michelangela nebo Brunelleschiho

Tady se zrodila renesance. Objevte Itálii Michelangela nebo Brunelleschiho

Vydejte se do Toskánska, kraje, kde se zrodila renesance, a projděte se místy, která dodnes připomínají dobu, kdy se Evropa znovu začala dívat na svět očima umělců, vědců a myslitelů. ...
Jeho srdce zůstalo v Africe. David Livingstone přešel Afriku od oceánu k oceánu, čelil nemocem i hladu

Jeho srdce zůstalo v Africe. David Livingstone přešel Afriku od oceánu k oceánu, čelil nemocem i hladu

Afrikou putoval pěšky, na kánoi i přes nebezpečné bažiny. Trpěl horečkami, hladem i vyčerpáním, setkal se s divokými zvířaty a několikrát málem zemřel. Přesto pokračoval dál. David Livingstone chtěl poznat ...
Reklama
Reklama
Reklama