Časová schrána se skrývala za mramorovou pamětní deskou ve vestibulu hlavního vstupu do budovy. Na světlo světa se po dlouhých desetiletích dostala ve středu 15. února, kdy byla deska opatrně demontována, aby mohla být uchována na památku a případnou budoucí instalaci do nového pavilonu B. Nález kovové kazety byl značně překvapivý, v současné době o její existenci neměl nikdo tušení. K otevření tubusu byli proto vedle zástupců vedení nemocnice přizváni také památkáři. „Po zkušenostech s nálezy podobných tubusů na jiných místech lze očekávat, že ve schránce bude pamětní zápis z roku 1896, kdy byla budova dokončena, dále medaile, mince či dobový tisk. S těmito objevy se v historických objektech setkáváme poměrně často, z poslední doby mohu jmenovat například věže olomoucké radnice či takzvaného červeného kostela na třídě Svobody,“ konstatoval zástupce vedoucího Státního okresního archivu Olomouc Miroslav Koudela krátce před otevřením schránky.
A jeho odborný odhad se ukázal jako téměř zcela přesný. V kazetě byly vedle zdravice z 16. listopadu 1896 uloženy seznam zaměstnanců zemských úřadů včetně nově zřízené olomoucké nemocnice z téže doby, technická dokumentace ke stavbě Zemských ústavů (tehdejší název nemocnice) včetně rozpočtu v rakouských zlatých a seznamu dodavatelů, dále mince v hodnotě jedné zlatky, jedné rakouské koruny, dvaceti, deseti, dvou a jednoho haléře a také pamětní medaile s portrétem císaře Františka Josefa a jeho manželky Alžběty Bavorské (populární Sisi) z roku 1879. Aby všem překvapením nebyl konec, ukázalo se navíc, že schránka už byla v minulosti dvakrát otevřena; dokazují to písemné záznamy ze srpna 1919 a června 1945, přiložené k těm původním. Objevitelé kazety po skončení druhé světové války ke svému poselství navíc přidali dle dobových zvyklosti otevřený hold sovětskému vůdci Stalinovi a tehdejšímu československému prezidentu Benešovi.
Asi nejzajímavější částí původního obsahu časové schránky z Franze Josefa jsou podrobné technické zprávy a dokumentace ke stavbě budovy před více než sto lety, které zachycují tehdejší cenové poměry a podrobně seznamují čtenáře se jmény a původem dodavatelů materiálu a provedených prací. „Vzhledem k době, kdy první pavilon Zemských ústavů vznikal, jsme o tehdejších detailech stavebních prací byli již doposud velmi dobře obeznámeni. Nalezené dokumenty přesto přinášejí mnoho zajímavých informací a třeba nám budou inspirací pro již chystanou stavbu nového pavilonu B po demolici toho původního,“ řekl s úsměvem a nadsázkou ředitel FN Olomouc Roman Havlík.
Jaký bude další osud nálezu, je nyní předmětem domluvy mezi památkáři a vedením nemocnice. Ve hře je krátkodobá expozice, která by veřejnosti a především zaměstnancům FN Olomouc představila objevené pamětihodnosti. Poté by se tubus obohacený o zápis ze současnosti mohl i s pamětní deskou vrátit symbolicky již do nového zdiva budoucího pavilonu B. Je ovšem možné, že na doporučení odborníků půjde pouze o kopii původních předmětů, zatímco originály skončí bezpečně uložené v k tomu určených a klimatizovaných prostorách státního archivu.
Mohlo by vás zajímat
