Pylová alergie je nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na větrem šířená pylová zrna různých druhů rostlin. Podle odborníků na alergie se první pyl začíná objevovat už na přelomu ledna a února, kdy se do ovzduší dostává pyl dřevin, jako jsou líska, olše nebo topol. Právě v březnu se přidává i pyl jilmu, vrby nebo břízy – ta je nejsilnějším jarním pylovým alergenem. „Pyl přítomný ve vzduchu se může usazovat na kůži, v očích, nose a průduškách, a u alergiků vyvolává několik příznaků. Například hojnou vodnatou rýmu, svědění a kýchání, zduření nosní sliznice, které má za následek ucpaný nos, zarudlé nebo slzící oči, kašel, dýchací obtíže, někdy i pískání v průduškách, což jsou již projevy respirační alergie, tedy astma,“ popisuje MUDr. Alena Zimulová.
K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony obvykle dochází při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí. Po březnových pylech stromů pak v květnu dominují pyly travin, v srpnu až září pyly pelyňku a poté ambrozie. „Těžkou formou alergické rýmy trpí u nás 15 až 20 procent alergiků. Jejich každodenní život je do značné míry narušen. Nemoc je totiž často doprovázena dalšími zdravotními komplikacemi, jako jsou zánět dutin, spánková apnoe, ušní infekce a další. Může mít také nepříznivý vliv na kvalitu spánku, vykonávání běžných aktivit, soustředění, výkonnost v práci a celkovou pohodu. U dětí a dospívajících může sezónní alergie významně ovlivnit schopnost učení. Alergická rýma se při nedostatečné léčbě navíc může zhoršovat,“ upozorňuje Alena Zimulová.
Proč alergiků přibývá?
Alergiků přibývá, což je podle Aleny Zimulové důsledkem několika faktorů. Znečištění ovzduší, klimatických změn, konkrétně oteplování, které způsobuje rychlejší tempo růstu rostlin a delší období mírnějšího počasí, ale také globalizace, když se různé rostliny a trávy vyskytují v oblastech, kde dříve nebyly známé. Důsledkem toho jsou dnes lidé vystaveni řadě nových alergenů.
Roli hraje také stres. Jeho škodlivé účinky na imunitní systém omezují schopnost těla bránit se proti zánětu. Nedávné studie navíc prokázaly, že je spojen s vyšším rizikem alergické rýmy a astmatu.
Jak se alergii bránit?
Podle Zimulové by pacienti měli co nejvíce omezit kontakt s daným alergenem, konkrétně u alergií na pyly je to problematické. Lidé by proto měli sledovat pylové zpravodajství a snažit se zůstat v uzavřených místnostech, když je koncentrace pylu v ovzduší příliš vysoká. Nejvyšší hodnoty jsou obvykle v ranních hodinách. Pylové zpravodajství lze sledovat i v příslušné aplikaci.
Během pylové sezóny je lépe méně větrat, tím se zabrání vstupu alergenů do místnosti. Pomoci může i čistička vzduchu. Pylů v domácnosti se zbavíte také častějším vysáváním koberců a mytím podlah.
Po příchodu domů si můžete umýt hlavu, tím se zbavíte pylů, které se dostaly do vlasů během dne. Nezapomínejte, že pyl ulpívá i na oblečení, převléknutí po příchodu domů by tak mělo být samozřejmostí.
Mohlo by vás zajímat
Na alergie samozřejmě existují i léky. Ty sice účinně zmírňují projevy, samotnou alergii však neodstraní. V současnosti využívají lékaři antihistaminika, kortikosteroidy a přípravky snižující otok sliznice. Některé jsou volně prodejné, většina je však na předpis odborníkem. Jedinou léčbou, která se zaměřuje na příčinu alergie, je alergenová imunoterapie. „Metoda spočívá v postupném podávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce. Bílé krvinky si postupně zvykají na přítomnost alergenu v organismu a přestávají reagovat vznikem zánětu. Cílem terapie je obnovit rovnováhu v organismu tak, aby byla jeho reakce na alergeny opět normální,“ uzavírá Alena Zimulová.

