Hydrogely mají schopnost v období sucha udržet vláhu v půdě a jsou plně rozložitelné na neškodné látky, které jsou pak zdrojem živin pro rostliny. Vědci je použili při výsadbě dubů v lokalitě Pískovny Bzenec, kde sušší klima a písčitá půda znesnadňují zalesnění. „Očekáváme, že syrovátkové hydrogely by mohly vytvořit vhodnější podmínky pro zakořenění a následný růst, a to díky své schopnosti poutat srážkovou vodu, kterou poté postupně uvolňují do půdy hlavně ke kořenovému systému rostlin v období sucha,“ vysvětluje Silvie Duřpeková, vědkyně z Centra polymerních systémů.
Hydrogely se uplatnily také při výsadbě lipové aleje blízko hradu Buchlov. Zlínští vědci tam společně s lesníky vysázeli 30 odrostků, které budou lemovat Cyrilometodějskou stezku vedoucí od Kaple sv. Barbory až k samotnému hradu. „V současné době se jedná již o druhé vylepšení původní výsadby realizované v letech 2014 a 2015. Tentokrát byl ale poprvé za pomoci kolegů z Centra polymerních systémů při UTB ve Zlíně použit hydroabsorbent zlepšující ujímavost sázených dřevin a my doufáme, že právě syrovátkový hydrogel zvýší šanci na ujmutí těchto dřevin, které budeme pečlivě sledovat a současně kontrolovat jejich zdravotní stav,“ vysvětluje Lukáš Jankových, technik Lesní správy Buchlovice.
„Na základě výsledků budeme v následujícím období vyhodnocovat působení hydrogelu v reálných podmínkách. Zároveň připravujeme technologií pro velkokapacitní výrobu hydrogelů tak, aby jejich produkce byla ekonomicky i ekologicky výhodná,“ doplňuje Silvie Duřpeková.
Hydrogely zadrží vodu až o 50 procent déle
Hydrogely lze připravit v podobě prášku, krystalků, nebo granulí, které se aplikují do půdy před setbou rozmetáním či zaoráním do hloubky přibližně 20 centimetrů. Využití najdou také v zahradnictví, či na vlastních zahrádkách při výsadbách sazenic zeleniny, květin nebo stromků, kdy se se malé množství přidá přímo ke kořenovému balu rostlin nebo smíchá s pěstebním substrátem, do kterého jsou následně rostliny vysazeny.
Dosavadní výsledky ukazují, že pomocí aplikace syrovátkového hydrogelu lze přispět ke zvýšení retenční kapacity půdy o 30 až 40 procent a zadržení dešťové nebo závlahové vody v půdě až o 50 padesát déle v porovnání s půdou bez hydrogelu. „Receptura hydrogelů je chráněna užitným vzorem a v současné době jednáme s průmyslovým partnerem, který má zájem náš produkt uvést na trh,“ prozradil ředitel Centra polymerních systémů Vladimír Sedlařík.
