Historická topná sezona českobudějovické teplárny. Začala nejpozději

Zhruba o třetinu tím klesnou emise včetně skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší. Teplota teplonosného média je až 140 ºC a v distribuční síti teplány pokryje přibližně 30 procent spotřeby tepla ve městě po dobu dalších minimálně dvaceti let.

„Jde o první velkou investici do postupné dekarbonizace, pro kterou se zástupci statutárního města rozhodli už v roce 2017. Napojení horkovodu z Temelína na distribuční síť teplárny je důležitým milníkem v realizaci Strategie pro zelené město, popisující proměnu městské společnosti do roku 2030. Zároveň pokračuje výstavba kotle na dřevní štěpku v areálu Novohradská a systematicky postupujeme také v přípravě projektu ZEVO Vráto,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, vlastněné statutárním městem.

V průběhu příštího roku bude zprovozněn retrofit kotle K12, v němž se bude místo uhlí spalovat dřevní štěpka. Tím opět klesne spotřeba uhlí přibližně o další třetinu. „S najetím nového kotle na biomasu počítáme již v průběhu letošní topné sezóny. Půjde samozřejmě pouze o zkušební provoz, v němž je potřeba všechny nové technologie důkladně odzkoušet v běžných podmínkách a různých provozních stavech,“ vysvětlil Martin Žahourek z představenstva teplárny.

Jihočeská metropole tak přepisuje historii, protože na spalování uhlí byla závislá od roku 1908, kdy byla založena městská uhelná parní elektrárna, následně v 60. letech přeměněná v teplárnu spalující hnědé uhlí. „Věřím, že i v této provozně náročné době přeměny zdrojů, jejich postupného uvádění do provozu a vzájemného provozního ladění plně obstojíme a dosáhneme co nejvyšší energetické efektivity,“ dodal Martin Žahourek.

Tento přístup obyvatelům hustě osídlené aglomerace a zákazníkům teplárny přinese další zlepšení životního prostředí a bezpečné zajištění dostatečného množství energií pro krajské město za dobré ceny. Ty jsou už dnes mezi krajskými městy jedny z nejnižších.
„Dlouhodobý kontrakt se společností ČEZ na dodávku tepelné energie z Temelína zajišťuje cenovou jistotu tohoto energetického zdroje. To je při kombinaci palivového mixu teplárny velmi významným parametrem pro budoucí dlouhodobou stabilitu cen tepla ve městě,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Cena za dodávky tepelné energie nejen pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody, ale i technologické páry pro průmysl a služby, je v Českých Budějovicích už léta stabilní a její úpravy pro jednotlivé roky velmi často nedosáhly ani úrovně inflace. Nyní se tento trend ještě posílí, neboť se daří postupně snižovat objem emisních povolenek nakupovaných za ceny, které se v posledních letech vymkly udržitelnému vývoji.

V novodobé historii teplárny dosud topná sezona začala nejdéle 2. října 2006 a 2011. Letos tedy ještě o tři dny později. Důvodem je teplé počasí, neboť podle vyhlášky teplárny přistoupí k celodennímu vytápění, klesnou-li průměrné teploty trvale pod 13 °C. Nahřátí téměř 170 km dlouhé distribuční sítě potrubí přitom chvíli trvá. Na teplárnu je přes ni napojeno na 30 tisíc domácností, více než 215 firem a 173 institucí včetně škol, obchodů a zdravotnických zařízení. Počet odběrných míst průběžně roste.