Divoká prasata se do obydlených lokalit stahují pouze v podzimních a zimních měsících, protože na polích a v lese není dostatek potravy. Jejich četný výskyt není pouze problémem městské samosprávy a jejího vedení, ale především nezodpovědných majitelů pozemků. „Je potřeba, aby zejména vlastníci řádně pečovali o své pozemky a zahrady, důkladně je zabezpečili a bioodpad vhazovali do určených nádob, popřípadě využívali služeb sběrných dvorů. Bez jejich spolupráce situaci nelze zcela vyřešit,“ upozornil náměstek města Plzně Aleš Tolar.
„Divoká prasata se přizpůsobila změnám prostředí a začala využívat to, co jim lidé ve městě nabízí. Skládky kolem zahrádkářských kolonií, rodinných domků a obytné zástavby, vyházené ovoce, ořechy, posekaná tráva. To vše zvěř láká. V neudržovaných, zarostlých zahradách, porostech keřů pak mají ještě příležitost se i ukrýt,“ vysvětlil Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů. Město Plzeň bude jednat také s příslušnými mysliveckými sdruženími, aby mohla stavy černé zvěře v sousedních honitbách snižovat. Zároveň uvažuje, že založí vlastní skupinu střelců na nehonebních pozemcích. „Zda to však přinese očekávaný výsledek, ukáže čas. Lov černé zvěře má svá pravidla a nemůže být realizován všude. Snižování populace divokých prasat odlovem je proto poměrně složité a musí probíhat koordinovaně, aby se lov neminul účinkem. Uvedené pozemky jsou vedeny jako nehonební a výkon práva myslivosti je omezený a vzhledem k obrovskému pohybu lidí i nebezpečný. Navíc je výkon práva spojený se souhlasem vlastníka nemovitosti,“ uvedl Aleš Průša, vedoucí Odboru bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení Magistrátu města Plzně. Obezřetně by se ve zmíněných lokalitách měli chovat rovněž majitelé psů.
„Prosíme chovatele, aby své svěřence kvůli jejich bezpečnosti ponechávali na vodítku. Divoké prase samo na psa nezaútočí, ale v případě, že by je pes překvapil v místě jejich úkrytu, mohlo by ke střetu dojít,“ doplnila vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Kaiferová Svobodová.
