Dnes je 22. 12. 2025 a svátek má Šimon

Budeč: Fungovala tu snad nejstarší čarodějnická škola u nás?

Toto místo nad údolím Zákolanského potoka asi 1 km od Zákolan, kde stojí kostelík sv. Petra a Pavla, je místem památným – kráčela tudy mnohdy podivuhodná historie a ožívají tu staré legendy, a to z našich nejdávnějších dějin.

Osídlení Budče

Počátky zdejšího osídlení sahají až do 8. století př. Kr., kdy zde bylo sídliště lidu knovízské kultury. Původně zde sídlili Keltové, ale posléze hradiště opevnili a přebudovali Slované. Budeč se stala prvním mocenským centrem Čechů, rotundu sv. Petra a Pavla zde založil kníže Spytihněv na přelomu 9. a 10. století. Další svatyně – jednolodní kostel P. Marie z 2. poloviny 10. století – byla zbořena kolem roku 1820. Zaniklé hradiště tu připomínají nevelké stopy v terénu – asi půl metru vysoký náznak valů.

Čarodějnická škola

Pověst o Krokovi a jeho třech dcerách je obecně známá. Všechny studovaly na Budči, kde od keltských dob existovala prý škola mágů. Nejstarší dcera Kazi se tu stala čarodějkou, ve škole zůstala a sama ji pak vedla. Budečská škola se těšila údajně velké úctě, přicházeli sem i známí čarodějové, kupříkladu Ibrahim ibn Jákob ze školy islámských mágů v Córdobě, který sem přicestoval přestrojen za kupce. V té době (rok 965) již škola fungovala v utajení.

Je pravdou, že Budeč byla významným střediskem vzdělanosti a snad i první školou v Čechách. Byla zde archeology nalezena pisátka, kterými se rylo do voskových tabulek, vše odkryto v nejstarších vrstvách ze slovanského období.

Zdejší záhady a tajemné síly

Doložené dějiny Budče začínají vlastně zhruba až v období kněžny Ludmily, ovšem se založením Pražského hradu se význam Budče zmenšoval, ve 13. století pak byla definitivně opuštěna, kostelík zde ale zůstal, stejně jako zde zůstávají záhady.

Říká se, že se stavbou rotundy měl svého času kníže Spytihněv velké problémy, protože stavbě nepřály temné síly a každé ráno byla stavba pobořena. Spytihněv se proto rozhodl je využít a uchýlil se k ďábelskému plánu – ve vsi pod Budčí chytil dvě osiřelá dvojčata a sám pak děti zaživa zazdil do základů. Stavba pak již pokračovala bez problémů – ovšem zároveň tím byla otevřena působení temných sil.

Působí nějaké tajemné síly na nás na Budči i v dnešní době? Prý jsou v této oblasti čtyři výrazné energetické body – uvnitř kostelíka sv. Petra a Pavla (naznačující, že tu existovala předkřesťanská svatyně), druhý uvnitř dnes zakonzervovaných základů kostelíka P. Marie, třetí v zatáčce cesty od hřbitova u rotundy a čtvrtý u další zatáčky poblíž kostelíka P. Marie, pod kaštany a lipami. Čtvrtý je nejsilnější – zde prý stávala slavná škola.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Středočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...