Historie
Hrad byl založen po roce 1270 zřejmě Janem z Velešína z rodu Markvarticů. Stal se takovým praotcem větve, která se pak psala z Michalovic. Hrad tento rod vlastnil až do roku 1468, kdy páni z Michalovic vymřeli po meči. Hrad byl posléze připojen k boleslavskému panství a přestal být obýván. Po roce 1513 je již uváděn jako pustý.
Jan z Michalovic, onen předek rodu, podnikl řadu cest po Evropě a i v Dalimilově kronice je popsána jeho cesta do Francie na dvůr krále Filipa, kde se účastnil rytířských turnajů. A byl prý téměř nepřemožitelný! Každopádně u nás zastával funkci nejvyššího královského číšníka a jeho potomci stáli téměř vždy na straně krále.
Mohlo by vás zajímat
Pamětní deska na hradě připomíná také Karla Hynka Máchu, který roku 1835 zříceninu hradu navštívil.
Putna a poklad
Hlavní dominantou hradu je Putna, válcová věž – je tak pojmenovaná kvůli svému charakteristickému vzhledu. Jelikož je poněkud nakloněná, říká se jí někdy také Mladoboleslavská Pisa. Navíc se v minulosti rozštěpila, ale i přesto stojí dodnes a je prý z ní krásná vyhlídka.
Kdy však došlo k poškození věže a jak? Prý byl kdysi v jejím zdivu či někde blízko ukryt poklad. Lidé ho tu hledali, a toto hledání se rozmohlo především v 19. století. Vypráví se, že podkopali věž natolik, že se rozlomila a naklonila.
Podle nových zpráv ale byl příčinou roztržení věže zřejmě výbuch střelného prachu – ale již mnohem dříve, před polovinou 18. století.
Kolem pokladu se traduje pověst, která má, jak se zdá, také pravdivý základ. Říká se v ní, že poklad byl hledán již za časů Rudolfa II. a hledači prý byli alchymisté a italští dobrodruzi. Použili zvláštní prášek (zřejmě asi tedy střelný prach), který však vybuchl omylem dříve, než čekali. Z věže v ten moment vyšlehl do výšky podivný plamen zelené barvy. Kamení, které se tím uvolnilo, hledající muže zabilo.
Lidé si ale začali vyprávět, že to čert, který měl mít zelenou barvu, je srazil do pekla. Ale alchymisté a dobrodruzi na hradě, zvláště pak ve věži, od té doby straší. Jejich přízraky se procházejí po zřícenině a odrazují další odvážlivce od hledání pokladu.
Ten byl mimochodem skutečně nalezen. Pracovníci železnice byli jeden čas neprávem obviňováni, že při stavbě železnice v letech 1863 – 1865 pod hradem, se při trhacích pracích věž roztrhla. Ovšem roku 1935 Československé dráhy daly na svůj náklad poškozenou stavbu zpevnit. Při statickém zajišťování věže nalezli pracovníci železnice u paty věže kožený váček s 483 mincemi z doby Vladislava Jagellonského a Rudolfa II.
