Samá dobrá společnost
V roce 1816 vyrazil básník lord George Gordon Byron (1788 – 1824) do své vily na břehu Ženevského jezera a vzal s sebou jak svoji milenku Jane Clairmontovou, tak její nevlastní sestru Mary Wolstonecraftovou. Ke společnosti byl přizván také Maryin nastávající, básník Percy Bysshe Shelley (1729 – 1822) a lékař a Byronův přítel John William Polidori.
Jedna z debat se točila o možnosti oživení neživé hmoty. Mary se tehdy s ostatními vsadila, že napíše román o tom, jak někteří vědci dokáží riskovat, když pokoušejí síly nám neznámé. Ostatní se také účastnili sázky s tím, že se tedy bude soutěžit, kdo napíše nejlepší nadpřirozenou povídku. Nutno podotknout, že Polidoriho Vampýr (fragment povídky napsal Byron a k vydání ji přepsal Polidor) svého času předčil v prodejnosti Frankensteina.
Maryin román
A Mary román skutečně napsala. Hlavním hrdinou se stal vědec Viktor Frankenstein posedlý myšlenkou vytvořit umělého člověka. Předobrazem takového vědce jí snad měl být učitel jejího manžela, skotský přírodovědec John Lind, který se zabýval Galvaniho pokusy se žabími stehýnky.
Mary Wolstonecraft Shelleyová také jednou vyprávěla, že představu Frankensteina jí vnukl „živý sen“.
Původně nazvala knihu „Démon švýcarský“ a teprve později se do jejího názvu dostalo příjmení hlavního hrdiny, takže nyní název zněl:“Frankenstein neboli moderní Prométheus“. Poprvé toto dílko vyšlo roku 1818 ve třech svazcích, ale anonymně – Maryino jméno se objevilo teprve na vydání z roku 1823. Zfilmováno bylo poprvé roku 1931 (skvělý herec Boris Karloff) a následovaly další filmy (zapojili se i Japonci), které „jejího“ netvora proslavily.
Potíž je v tom, že ačkoliv knihu každý zná, málokdo ji skutečně přečetl, styl vyprávění Mary již vyšel z módy. Je to ale stále jeden z milníků hororové literatury.
