Přečtěte si pár zajímavostí
Poslední král Země Koruny české patří bezesporu mezi nejvýznamnější osobnosti naší novodobé historie. Svým příkladným životem inspiroval mnoho lidí. „Nejenže mluvil velmi dobře česky, ale českou zemi znal, měl ji rád a strávil zde několik let svého poměrně krátkého života. Rád pobýval v Praze, v Brandýse nad Labem nebo ve Staré Boleslavi. Přesto není mezi širokou veřejností tolik znám, „uvedl tajemník opavského magistrátu Tomáš Elis, který se spolu s představeným zemské Modlitební ligy císaře Karla I. za mír mezi národy Milanem Novákem podílel na získání relikvie pro Opavu. Relikviemi se stanou ostatky zesnulého poté, co jej papež prohlásí za svatého. V Případě Karla Rakouského, tak v roce 2004 učinil papež Jan Pavel II.
Slavnostní mše svatá se uskuteční v sobotu 4. května v 10:00 v již zmíněné konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie.
Mohlo by vás zajímat
Vládl spíše láskou než mečem
Během své dvouleté vlády se Karel I. snažil minimalizovat rozklad monarchie bez prolévání krve. Jeho humanitární činy mu vynesly pověst mírotvůrce a vládce s láskou ke svým poddaným. Usiloval o smír mezi různými národnostními skupinami v rámci monarchie a hledal kompromisní řešení jejich požadavků.
Císař Karel I. měl vztah k Čechám. Část dětství strávil na Pražském hradě, studoval na pražské univerzitě, velel armádě na Těšínsku a v Čechách se také poprvé setkal se svou budoucí ženou, Zitou Bourbon-Parmskou. Na trůn nastoupil po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916. Jeho upřímné snahy o ukončení války a sjednání míru však nepřinesly očekávané výsledky. Nicméně je třeba zmínit jeho velkorysou amnestii v r. 1917, díky níž byli z vězení propuštěni čeští politici Karel Kramář a Alois Rašín.
Po pádu monarchie se Karel I. stáhl do exilu, kde pokračoval v charitativních aktivitách. S postupně rostoucí rodinou žil nejprve ve Švýcarsku a poté, co definitivně ztroskotaly jeho snahy o návrat na trůn v Maďarsku, odešel do vyhnanství na Madeiru. Zemřel v pouhých třiceti čtyřech letech na zápal plic. Zanechal po sobě těhotnou mladou vdovu se sedmi dětmi. Je pochovaný v kostele Nossa Senhora do Monte ve Funchalu na Madeiře. Byl oddaný katolík s úctou ke kněžstvu, což mu mimo jiné vyneslo obdiv mnoha věřících. Je druhým českým panovníkem, kterému bylo uděleno blahoslavenství, a představuje významnou postavu v českých dějinách po svatém Václavovi.
