Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Natálie

Tataři: Provázela je pověst, že nemají s nikým slitování

Tataři – tento název začala pro mongolské nájezdníky užívat jako první ruská knížata a později i někteří evropští kronikáři, kteří jim ale také říkali „Tartaři“. Opravdu Tartaři. Nakonec tak byli označováni všichni asijští nájezdníci.

Dobyvatelé

Roku 1206 byl prohlášen ve východní části dnešního Mongolska velkým chánem čili Čingischánem muž jménem Temüdžin (vládl do roku 1227). S ním v čele začali dobývat území v Číně a Rusku, ovšem roku 1223 se poprvé dostali až do Evropy.

Mezi Evropany vzbuzovali hrůzu – byli velmi odvážní, ukáznění a krutí. Taktiku založili na tom, že se při střetu s nepřáteli dávali na ústup, což byla však jen lest, protože je posléze napadli ze zálohy – a to Evropané považovali za nerytířské chování.

Také se dokázali velmi rychle přesunovat – v podstatě jim to umožňoval kumys – kvašené kobylí mléko. Nezdržovali se přípravou jídla, díky tomuto výživnému pokrmu mohli zůstat v sedle třeba i deset dní. Provázela je také pověst, že nemají s nikým slitování.

Tataři v našich legendách

U nás se nakonec dostali „jen“ na Moravu, kde vznikla ohledně nich řada pověstí.

Hrdinou jedné z legend byl moravský zeman Svatoš, který se před Tatary ukryl i s rodinou a služebnictvem do velké jeskyně. Byl přesvědčen, že našel úkryt bezpečnější, než byl jakýkoliv hrad a nechal zavalit vchod velkými kameny. Jenomže – jeden jeho zbrojnoš Tatarům úkryt vyzradil. Žádal za to podíl ze zemanova majetku.

Svatoš se svými muži odešli do lesa na lov potravy, když vtom se přihnali Tataři a vypáčili kamenné zátarasy. Uvnitř jeskyně ale byli pouze starci, ženy, děti – a také kněz, který povzbudil své ovečky ke zpěvu, což Tatary mírně řečeno zaskočilo. Stal se prý zázrak – bílý plamen sežehl všechny Tatary, kteří stáli u vchodu, a když to viděli jejich druhové, dali se na útěk. Takto zmatení padli do rukou Svatošovi a jeho mužům. Ten je pronásledoval tak dlouho, až ustoupili z Moravy, a za odměnu dostal od krále Václava I. velikánský kus lesa, kde si postavil hrad Mírov (ten patří k nejstarším moravským hradům – není však zcela jisté, kdo byl jeho skutečným stavitelem).

Existují další a další legendy, kupříkladu ta o obležení Olomouce, historici ale namítají, že neexistuje jediný důkaz o tom, že by Olomouc byla někdy dobývána Tatary.

 

 

 

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...