Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Natálie

Strakonický hrad: Většina tajemných pověstí se točí kolem hradního kostela

Hrad nad soutokem Otavy a Volyňky byl založen rodem Bavorů v 1. polovině 13. století. Je to jeden z nejstarších hradů v Čechách. Postupně se dostal do vlastnictví johanitů, kteří jej přeměnili na své řádové sídlo – komendu.

Johanité

Rytíři sv. Jana Jeruzalémského, zkráceně johanité, později maltézští rytíři, jsou starobylým rytířským církevním řádem. Řád vznikl v 11. století a jejich úkolem bylo starat se především o poutníky do Svaté země. Jakožto rytířský řád ovšem šířil křesťanství nejen slovem, ale i mečem.

Historie spojená s hradem

Bavor I. ze Strakonic, prý účastník jedné z křížových výprav do Svaté země, v roce 1234 daroval řádu johanitů polovinu strakonického hradu s kostelem. Rod Bavorů postupně upadal, zatímco johanité naopak vzkvétali – a bohatli. Začaly neshody s Bavory, které byly rozřešeny roku 1402, kdy převor johanitů Jindřich z Hradce koupil také druhou část hradu i panství, a tak se Strakonice dostaly definitivně do rukou řádu.

Rumpál

Nespornou dominantou strakonického hradu je Rumpál, raně gotická věž s břitem a ochozem na krakorcích, vysoká 31 metrů. Jméno jí zůstalo podle rumpálu, s nímž kdysi spouštěli vězně na dno hladomorny, odkud však již nebylo úniku. Dnes lze vystoupat na ochoz věže. Druhá věž hradu se jmenuje Jelenka – ta bývala dějištěm hostin po úspěšných lovech na jeleny.

Legendy

Většina tajemných pověstí se točí kolem hradního kostela sv. Prokopa. Kupříkladu se zde vypráví příběh o velmi marnivé a pyšné manželce pana správce. Nechala si dokonce zhotovit střevíčky z pšeničného těsta, z něhož se pečou hostie, a vyšla si v nich do kostela. Při pozdvihování odmítla pokleknout. Tu se ozvala rána, dlažba kostela se rozestoupila a paní se propadla do země. Jáma, která zde zůstala, nešla nijak zasypat. Převor řádu, který o neštěstí věděl, nařídil, aby našli za každou cenu někoho, kdo by se do jámy spustil.

Nakonec přivedli odsouzence na smrt a slíbili mu milost, jestliže se do jámy odváží. Když ho vytáhli zpět, popsal, že nešťastnice je na dně přikována k železnému sloupu, ale pro převora poslala pergamen se vzkazem.

Převor teprve na smrtelném loži prozradil, že paní přestane strašit, jakmile nad třetí hradní bránou vyroste jeřáb, z něhož se zhotoví dětská kolébka. Jeřáb tu skutečně rostl, avšak při opravě hradu v roce 1925 jej zedníci strhli. Jáma je sice dávno zasypaná, ale paní možná úpí pod dlažbou stále.

 

 

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...