Vysoce aktivní klíšťata
Důvodem je mírná zima bez delších a silných mrazů. Po takovéto zimě se obecně očekává velký výskyt klíšťat v přírodě, což plně dokazuje současný stav. Dle informací Českého hydrometeorologického ústavu platil již mnohdy v průběhu května nejvyšší stupeň aktivity klíšťat pro území celé ČR. K dnešnímu dni je tento stav stejný – aktivita klíšťat je hodnocena nejvyšším stupněm, tedy jako mimořádně vysoká.
Mnoho klíšťat může být infikovaných a po kousnutí člověku mohou způsobit vážné onemocnění, jako je zejména klíšťová encefalitida, lymská borelióza či vzácnější tularémie. Odhaduje se, že až 20 % klíšťat je infikováno, a mohou člověka nakazit klíšťovou encefalitidou či lymskou boreliózou. Navíc jedno klíště může být infikováno více nemocemi současně.
Imunitní systém v hlavní roli
Nákaza může probíhat u různých lidí různě. Záleží na více faktorech, zejména na tzv. infekční náloži a na stavu imunitního systému člověka. Někdy tedy může dojít jen k tvorbě protilátek bez projevu onemocnění, jindy ovšem až k těžkému poškození organismu s celoživotními následky.
Nebezpečné larvy
Klíště je druh roztoče a jeho vývoj je komplikovaný, trvá zhruba 2–3 roky. Samičky klíštěte po oplodnění nakladou vajíčka, z nichž se vyvinou larvy, jež se přemění v dospělé klíště. Velmi nebezpečná je již expozice infikovanými larvami, které jsou kvůli malé velikosti (několik milimetrů) často nezpozorované. Riziko přenosu nemoci se zvyšuje délkou expozice klíštětem a je zřetelně vyšší, když není odstraněno do 72 hodin.
Postupné příznaky
Příznaky nemocí se nemusejí projevit okamžitě. Například klíšťová encefalitida je virové onemocnění s dvoufázovým průběhem. Průměrná inkubační doba je dokonce jeden týden. V první fázi se obtíže podobají chřipce s mírnou bolestí hlavy a nízkými teplotami, ve druhém týdnu dojde k výraznému zhoršení stavu s poruchou vědomí a další neurologickou symptomatologií. Lymská borelióza má časné stadium většinou s červenou skvrnou (erytémem), někdy s chřipkovými příznaky. V nejhorší případech může vést k onemocnění pohybového, nervového nebo kardiovaskulárního systému. Je ale možné, že infekce proběhne u obou chorob bez příznaků a je prokazatelná jenom laboratorně, a to zvýšeným titrem protilátek.
Správné odstranění klíštěte
Před vytažením není třeba klíště ničím potírat. Vytahuje se pinzetou, uchopí se těsně u kůže, minimálně zmáčkne a kývavým nebo krouživým způsobem opatrně vytáhne. Klíště se potom likviduje spálením nebo utopením. Je ho také možné odeslat do laboratoře k analýze, zda je nositelem infekce. K následné dezinfekci se používají běžné prostředky, například Jodisol nebo Ajatin. Místo po klíštěti je třeba sledovat každý den po dobu zhruba jednoho týdne. Varovným projevem je hlavně vznik červené, ostře ohraničené skvrny, která se šíří do periferie a má centrální vyblednutí.
Očkování
V současnosti lze očkovat pouze proti klíšťové encefalitidě. Celkem je třeba očkovat 3krát, druhá dávka se dá 1–3 měsíce po první dávce a třetí dávka v odstupu 5–12 měsíců. Přeočkovávat se má pak po 3–5 letech. Zdravotní pojišťovny na očkování zpravidla přispívají. U osob na 50 let věku je od r. 2022 očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
