Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Natálie

Ostrov Sable: Odedávna byl hlavně pastí pro lodě

Když dojde na působení neštěstí, nejdiskrétnější postupy bývají mnohdy nejúčinnější. Dobrým příkladem je dlouhý pruh písku podél Nového Skotska, který se sice zdaleka netěší slávě jako kultovní Bermudy, to mu ale nijak nebrání, aby na moři tropil ohromné škody.

Jedná se o nenápadné místo

Ačkoliv je tento ostrov téměř neznámý, a navíc je prakticky opuštěný (pomineme-li občasné vědecké výpravy a několik set divokých koní), může se hrdě hlásit k tomu, že od 16. století už stačil přivést do záhuby více než tři sta padesát lodí (do té doby si jistě také vedl dobře, jen se tehdy nikdo neobtěžoval nehody zaznamenávat). Přesto však skromně zůstává stranou pozornosti: své oběti pomalu, ale jistě zasypává pískem, takže po nich zůstanou jen nevinné bělostné pláže.

Stačí drobná chyba v navigaci

Okolo ostrova nenajdete žádné špičaté útesy ani strašlivé víry, kdepak. Čeká tu jen naprostá „banalita zla“, lze-li to tak říci: nevysoký, a tedy špatně viditelný kus pevniny, který má to štěstí, že leží uprostřed oblasti s velmi hustým lodním provozem. Plaví se tudy jednak lovci tresek, kteří mají spadeno na rybí hejna u Newfoundlandu, jednak lodě mířící do přístavu Halifax nebo do ústí řeky svatého Vavřince, což je o tři sta kilometrů dál na západ.

Stačí drobná navigační chyba a námořníci na lodním můstku zjistí, že místo volného moře se před nimi táhne pás písku. Jenže to už je většinou příliš pozdě.

Mlha jen dotváří scenérii

Navíc mluvíme o oblasti, kde ke scenérii v podstatě neoddělitelně patří špatné počasí. Labradorský a Belleisleský proud se zde setkávají s proudem Golfským, takže se není co divit, že se tady co tři dny tvoří hustá mlha. Na místě už ztroskotalo tolik lodí, že se úřadům v Novém Skotsku mořeplavců zželelo a v roce 1801 bylo rozhodnuto, že zde bude zřízena stálá záchranná stanice, která bude trosečníkům pomáhat.

V roce 1872 k ní přibyly nové majáky, aby mělčiny byly zdálky lépe vidět – nedlouho předtím tu totiž došlo ke katastrofickému ztroskotání parníku Hungarian, které se vyžádalo hned dvě stě třicet obětí.

Když se koncem 20. století rozšířily satelitní navigační systémy, pravidelný příliv trosečníků ustal a reputace ostrova Sable tím utrpěla tvrdou ránu. V budoucnu si ostrov svá záškodnická léta asi odpyká: s velkou pompou byl prohlášen za kanadský národní park, takže bude muset snášet řádění bezohledných turistů – a navíc se kolem něj vyrojily plošiny na těžbu zemního plynu, což také není zrovna záviděníhodná společnost.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...