Je příbuzný vrabců
Odhaduje se, že asi deset biliónů těchto ptáků žije v sušších částech Afriky jižně od Sahary, a to v pásmu od Mauretánie na západě až po Somálsko a Etiopii na východě kontinentu. Jejich obrovská hejna patří k hlavním africkým zemědělským škůdcům a ovlivňují hospodářství nejméně 25 států. Snovač rudozobý čili quelea patří do čeledi snovačovitých zastoupené v Africe mnoha druhy; je blízce příbuzná čeledi vrabcovitých.
Quelea je zcela nenápadný pták, mimo období rozmnožování jsou si obě pohlaví podobná, s celkově hnědavým zbarvením peří. Před rozmnožováním samec přepeří a stane se nápadnějším – téměř celý zrudne.
Mohlo by vás zajímat
Pro úrodu jsou horší než saranče
Queleu a příbuzné druhy často vidíme v obchodech se zvířaty – nevinně si poskakují v klíckách a zobají nasypané proso. Jiná situace je však v přírodě, kde se jich zemědělci strachují stejně jako stěhovavých sarančí pro jejich nálety na pole pšenice, rýže, prosa a čiroku. Saranče se ale v dané oblasti objeví zpravidla jen jednou za pět až deset let, zatímco snovači ohrožují úrodu stále.
Jedná se o velmi společenského ptáka
Mezi ptáky africké savany není quelea svým vzezřením nijak zvlášť nápadná ani zajímavá, zato však její chování je pozoruhodné. Celý rok je společenská, k pití a krmení se snáší v hejnech až o několika stech tisíc ptáků. Za soumraku hejna ještě vzrostou a do míst nočního odpočinku společně odlétají někdy i miliony queleí, za ohlušujícího zvuku podobného svištění rychlíku. Jednotliví ptáci neváží sice víc než 25 gramů, ale když hustě namačkaní usedají jeden vedle druhého k odpočinku na větve stromů, ty se často lámou pod jejich tíhou. Hlasité štěbetání špačků hřadujících někdy i ve středu velkých evropských měst je nic proti hlomozu queleí usedajících na noc do větví akácií. Na jedno nocoviště se ptáci slétají po několik týdnů a pak se celá hejna zase přestěhují. Pod stromy však zanechají vysokou vrstvu výkalů, které Afričané sbírají a používají jako hnojivo.
Rozmnožování probíhá rychle
Queley se rozmnožují v období dešťů, za několik týdnů potom, co začalo pršet. To už je dostatek zelené trávy po stavbu hnízd, hojnost nezralých semen i vody pro dospělé ptáky a dost hmyzu potřebného pro samice a mláďata. Hnízdní kolonie zakládají nejčastěji na vysokých akáciích – ze všech větví brzy visí úhledně spletená kulovitá hnízda.
Stavbu má na starosti sameček. Začíná konstrukcí jednoduchého svislého prstence ze spletených travin. Ten slouží i jako svatební komora a samec do ní přivábí samičku třepetáním křídel. K páření dochází po toku, a když si je samec jist, že hnízdo nezůstane prázdné, pokračuje ve stavbě. Rozšíří původní prstenec a celé hnízdo je hotové za několik dní.
Rozmnožování snovačů rudozobých je mimořádně rychlé a dobře načasované – od založení kolonie do doby, kdy jsou mláďata vzrostlá, schopná vzlétnout a zvětšit již beztak obrovské hejno, může uplynout pouhých pět týdnů.
Stávají se pohromou Afriky
Během krátkého období dešťů naleznou queley na zemi dostatek semen volně rostoucích trav. Když ale deště ustanou a zem pod horkým sluncem vyschne, rychle se vyčerpá i zásoba semen na zemi. Během období sucha se queley stále víc a víc soustřeďují do úrodných záplavových rovin. Jejich hejna rostou a jako temná oblaka stále přelétají nad obzorem při hledání potravy. V této roční době se quelea stává pohromou Afriky, hejna za sebou zanechávají holá obilná pole.
Způsobená škoda je neuvěřitelně vysoká, ztráty kupříkladu jen v jedné z provincií Nigérie dosáhly v roce 1957 jednoho milionu liber, jak bylo spočítáno. Od roku 1950 se různé organizace neúspěšně snaží čelit queleám. Ničí jejich místa odpočinku i hnízdiště pomocí trhavin, plamenometů a jedovatých postřiků.
Podrobný výzkum však ukázal, že velikost populací snovače stále zůstává na téměř stejné úrovni.
