Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Natálie

Panovníci severu si kdysi najímali piráty, aby v jejich zájmu napadali lodě protivníka

Piráti z okruhu Klause Störtebekera byli svého času postrachem moří – přesto byli velmi ceněni jako žoldáci.

Jak přišel ke svému jménu

Dnes se dá už jen těžko rozlišit, zda byl Klaus Störtbebeker jen ziskuchtivý pirát a žoldák, nebo také šlechetný hrdina, každopádně se mu též říkalo „Robin Hood severních moří“.  Jisté je to, že to nebyl jen námořní lupič, ale i oběť intrik šlechtických rodin a bohatých lidí usazených kolem Severního a Baltského moře.

Kde se narodil? Existuje asi dvacet verzí, kde by to mohlo být. Některé zvěsti tvrdí, že byl synem urozeného pána z Halsmühlenu. Klaus prý se rval, hodoval a popíjel až moc často. Všechno něco stojí. Nakonec zchudl natolik, že mu byl odňat rytířský háv i zbroj, a on se tak rozloučil se vším, čím byl jeho dosavadní život. Stal se raději námořním lupičem, tak obávaným, že se mu málokdo dokázal rovnat.  Je to pouhý mýtus, ale nemůže být na něm leccos pravdy? Mor ve 14. století těžce zasáhl i šlechtický stav. A tak zcela zchudlí šlechtici se vydali na moře, aby si dopomohli ke hmotným statkům. Podobný osud jistě mohl mít i Klaus.

V té době, tedy kolem roku 1390, byl asi nejobávanějším pirátským náčelníkem Godeke Michels. Ten byl natolik chytrý, aby brzy rozpoznal Klausovy kvality. Však Klaus prý lámal železné řetězy jako nic. Godeke z něj udělal svého komplice a brzy se s ním prý podělil o velitelské pravomoci!

Tehdy přišel Klaus také ke své přezdívce – jedním tahem dokázal vypít čtyřlitrový džbán piva, tak se mu začalo říkat „Vyzunkdžbán“, což v severoněmeckém prostředí zní jako „Störtebeker“.

Byli to piráti nebo žoldáci?

Pirátům se v zásadě v Baltském a Severním moři moc nikdo nestavěl na odpor. Na severu docházelo velmi často k rozporům mezi jednotlivými zeměmi, které soupeřily o vládu v dané oblasti – a panovníci přitom využili k prosazení svých cílů i piráty.

Albrecht II. Meklenburský se snažil vytvořit na Baltu meklenbursko-švédsko-dánskou říši. Jenomže po delší čas již ovládalo celý baltský prostor Dánsko – a tak mu Albrecht vyhlásil válku. Najal piráty, aby v jeho zájmu napadali lodě protivníků. Ti sice do té doby sloužili spíše dánské královně Markétě I., ale v zásadě jim bylo jedno, pro koho „pracují“. Podstatné bylo, že nad nimi nějaký, jakýkoliv panovník, držel ochrannou ruku.

Jen tak se mohlo stát, že mohli jako útočiště použít meklenburské přístavy Wismar a Rostock – členové Hanzy, kteří do té doby proti pirátům bojovali, jim najednou poskytovali útočiště. Jaká změna.

Uchýlili se ke lsti

Roku 1390 vypukl otevřený konflikt mezi Dánskem a Meklenburskem. Piráti v té době byli na straně meklenburské, ale Dánsku se podařilo podmanit si téměř celé Švédsko, bránil se jen Stockholm (s enklávou německých obchodníků). A tehdy se Hugo (Klausův a Michelsův druh) uchýlil ke lsti. Své lodi chytře namanévroval před město tak, aby to vypadalo, že uvízly v ledu. Ledová plocha, která se rozprostírala mezi městem a jeho loděmi, byla prosekána dírami. Na nich se pak vytvořila jen tenká vrstva ledu – a co myslíte? Když se na ně vrhli dánští vojáci, tenký led se pod nimi probořil. Blokáda Stockholmu tak padla.

Nucený přesun

Ale Dánsko a Meklenbursko uzavřely mír. Piráti se museli vrátit ke svému zaměstnání mimo zákon. Tentokráte se do hry vložil Řád německých rytířů, protože piráti ohrožovali jeho zájmy ve východní části Baltského moře. Expedice čítající 84 lodí a 4000 mužů vyplula 17. března 1398 z Gdaňska k ostrovu Gotland, kde měli hlavně piráti základnu. Byla to přece jen přesila. Z velké části se přesunuli do Severního moře, a tady si je také najímali znesváření vůdci východofríských kmenů. Byl tu i Michels a Klaus. A právě tady si vybudovali pověst jakýchsi šlechetných pirátů, kteří stáli na straně chudých.

Ovšem nic se nezměnilo na tom, že piráti obchodníkům působili ztráty. 5. května 1400 se vydala na výpravu flotila z jedenácti hamburských a lübeckých hanzovních lodí a zaútočila na piráty u ústí řeky Ems. Tehdy ještě Klaus a Michels vyvázli.

Jenomže  – nizozemský hrabě Albrecht vydal Michelsovi a Klausovi listinu, která jim dovolovala přepadat lodě jeho nepřátel. To pobouřilo zákonitě hanzovní města. Vyslali tedy mnohem početnější loďstvo – a tentokráte byli úspěšní.

Přišel konec všeho

V boji padlo 40 pirátů a 73 bylo zajato – mezi nimi i Störtebeker. Ti všichni byli popraveni stětím a jejich hlavy byly naraženy na kůly. Ale to je již několik století – Hamburk nakonec Klausovi Störtebekerovi nechal postavit pomník.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...