Lékař vykonal podivné pokusy
Nesmrtelná duše má po naší smrti opustit tělo, které zůstane jen schránkou, která je pomíjivá. Americký lékař Duncan MacDougall se na počátku 20. století domníval, že musí jít o něco měřitelného. A jako vědec provedl řadu experimentů, poněkud morbidních. Nechal vyrobit speciální váhu, na kterou nechal postavit postel s umírajícím (vybral si nemocné s tuberkulózou) a čekal, co se stane. Došel k výsledku – váha těla se po smrti změnila a tak dospěl k výsledku: duše musí vážit 21 gramů.
Došlo k chybnému (a pochybnému) měření
To vzbudilo pozornost, ale jeho výzkumy se ukázaly jako přinejmenším pochybné. On i jeho asistenti se kupříkladu vždy přesně neshodli na přesném okamžiku smrti, v úvahu musíme vzít také přesnost či lépe řečeno nepřesnost váhy. Jako správně provedené experimenty byly uznány jen čtyři – a i tady nebyly výsledky úplně stejné. U některých ze zkoumaných lidí se navíc váha vrátila na původní hodnotu. Je jisté, že dnes existují přesnější měřidla i postupy, z etických důvodů však podobné experimenty zkrátka nelze uskutečnit – alespoň veřejně.
MacDougall šel ještě dál a za účelem dokázání svých tvrzení usmrtil 15 psů! Jelikož jejich váha se neměnila, dospěl k závěru, že psi zkrátka duši nemají. Byly to jistě velmi zvláštní pokusy.
Dnes je nicméně dokázáno, že tělesná hmotnost se v okamžiku smrti mění, z těla je totiž vypuzena zbytková tekutina. MacDougall pacienty ovšem vážil i s postelí.
Duše podle vědců žádnou hmotnost nemá
To, že cosi jako duše, totiž psyché, existuje, již v poslední době uznávají i úctyhodní vědci a přiznávají tak duši materiální existenci. Někteří badatelé došli k tomu, že duše je fenoménem podobným fotonům světla a magnetickým paprskům. Náš duch se podle nich skládá z paprsků, vln či proudění. A takové elementy ovšem hmotnost, jak je očividné, nemají.
