Kočky se válí v šantě a lemuři si užívají extáze z mnohonožek
Nejznámější „drogou“ ve zvířecí říši je šanta kočičí. Obsahuje nepetalakton, který svou vůní připomíná pohlavní feromony a na kočky má silně euforický vliv. Očichávají ji, okusují, slastně se v ní válí. Stejně reagují i levharti či jiné velké kočky, zejména na japonskou obdobu šanty zvanou matatabi.
Zvláštní zálibu mají někteří černí lemuři z Madagaskaru – vyhledávají jedovaté mnohonožky, které požírají nebo si jimi potírají tlamu. Jed vylučovaný mnohonožkami působí jako insekticid, ale na lemury má omamné účinky. Badatelé popsali, že jim začnou padat víčka a začnou si horlivě třít tlamičku. Účinek trvá jen pár minut.
Mohlo by vás zajímat
Sobi pijí moč kvůli muchomůrkám
Oblíbenou pochoutkou sobů jsou červené muchomůrky (Amanita muscaria). Obsahují psychedelické látky a sobi po nich doslova šílí. Jsou ochotni i pít moč lidí nebo jiných sobů, kteří tyto houby předtím zkonzumovali – protože účinné látky se vylučují právě močí.
Šimpanzice se naučila kouřit od lidí
Ai Ai, šimpanzice z čínské zoologické zahrady, začala kouřit cigarety, které jí dávali návštěvníci. První návyk si vytvořila po smrti svého partnera. Když později přišla o dalšího druha a byla oddělena od dcery, propadla kouření úplně. Pomohla až odvykací terapie.
Vosy i ptáci se opíjejí zkvašeným ovocem
Zkvašené plody jsou přírodním alkoholem. Vosy, které se jimi nasytí, létají nekoordinovaně a někdy úplně odpadnou. Brkoslavi v Jižní Karolíně zase v roce 2005 ve velkém nalétali do skel, protože se opili bobulemi cesmíny.
Sloni se potácejí kvůli kůře i plodům maruly
Afričtí sloni jsou známí tím, že konzumují plody maruly – ty mohou při fermentaci obsahovat až 7 % alkoholu. Po staletí se tradovalo, že právě to je příčinou jejich kolébavé chůze. Dnes ale vědci spekulují, že opilecké chování může způsobovat spíše kůra stromu, ve které žijí jedovatí brouci.
Holubi nemohou létat kvůli fermentovaným semenům
Seychelští modří holubi se živí semeny stromu Termindus. Když však semena zkvasí, ptáci se mohou opít tak, že pak několik hodin vůbec nevzlétnou.
Opice se opíjejí rumem a každá dvacátá je „alkoholička“
Na ostrově St. Kitts si místní obyvatelé ochočují opice rumem. Nechávají pro ně kokosové skořápky s likérem. Vědecká studie zjistila, že zhruba každá dvacátá kočkodaní samice je tzv. těžká pijanka – pije, dokud neodpadne. A druhý den? Jde zvesela na další rundu.
Los pronásleduje běžce kvůli zkvašeným jablkům
Ve Švédsku se losi často opíjejí spadanými jablky. Když jsou zkvašená, způsobují agresi a nevyzpytatelné chování. Známé jsou případy, kdy se opilý los pustil do pronásledování nic netušícího joggera.
Zvířata to nedělají naschvál
Ačkoliv to může působit legračně nebo až znepokojivě, zvířata většinou nevyhledávají intoxikaci cíleně. Přitahuje je chuť, vůně nebo jiný přirozený stimul. Opilecké či omámené chování je často jen vedlejším efektem. Ukazuje to ale, jak tenká může být hranice mezi lidským a zvířecím světem.
