Vyplul na cestu kolem světa
Mladý Dán Ole Oleson se roku 1862 nalodil na dvoustěžník Christine. Toužil po dobrodružství i poznání exotických krajů, které mu rodná země nemohla nabídnout. Loď měla namířeno do Indie, plavba však skončila dřív, než vůbec začala.
Přežívali na pustém ostrůvku
Náhlá bouře přeměnila moře v zuřící sílu a Christine se během krátké chvíle roztříštila o skály neznámého ostrůvku v Indickém oceánu. Hrstka přeživších, včetně Olesona, se vyškrábala na holé útesy bez vegetace, jídla i pití. Bylo jasné, že bez brzké pomoci zahynou.
Uviděli „loď“ padající z nebe
Poté, co se zdálo, že jejich osud je zpečetěn, přihnal se z nebe podivný objekt. Zřítil se na útesy, explodoval a zanechal po sobě vrak, který trosečníci nikdy neviděli. Uvnitř ležela mrtvá posádka – čtyřmetrové bytosti s bronzovou kůží a zvláštním oděvem.
Trosečníci v troskách nalezli neznámé nástroje, kovové skříňky i podivnou potravu. Právě ta jim zachránila život. Z vraku si vzali také několik památek – Oleson prý stáhl z prstu jedné bytosti prsten z neznámého kovu, osazený dvěma žhnoucími kameny.
Vrátili se na širý oceán
Z rozbitých částí stroje sestavili vor a vydali se zpět na moře. I přes další ztráty mezi posádkou je nakonec nalezla ruská nákladní loď, která je odvezla do bezpečí.
Ole o záhadě vyprávěl až po letech
Oleson svůj příběh zveřejnil až po mnoha letech v texaských novinách Houston Post. Redaktoři i klenotníci, jimž ukazoval podivný prsten, nedokázali určit materiál ani původ kamenů. Sám námořník zemřel na počátku 20. století a prsten se ztratil – zůstala jen podivuhodná legenda.
Zda Ole Oleson skutečně narazil na trosky mimozemské lodi, nebo zda šlo o fantazii unaveného trosečníka, už se nikdy nedozvíme. Jeho příběh ale dál koluje mezi záhadology a zůstává jedním z nejpodivnějších svědectví z oceánů.
