Hráz proti Pacifiku: Slavný román se inspiroval skutečným lidským utrpením na pláni Ream

Pláň Ream se mění v literární symbol

Marguerite Durasová udělala v roce 1950 z pustého močálu literární ikonu. Všiml by si ho jinak vůbec někdo? Čtenář není v bezpečí ani mimo svět fikce, protože ta nehostinná bažina, která pohltila protagonisty Hráze proti Pacifiku, existuje i ve skutečnosti – a nevypadá o nic přívětivěji než v knize.

Autorka propojila román s vlastní zkušeností       

Románová a reálná katastrofa se v knize prolínají. Durasová si totiž podobným dramatem prošla sama – se svou matkou na stejném místě. Kniha vypráví o matce a dvou dětech, kteří se chytí do pasti: matka sní o tom, že zhodnotí zemědělský pozemek, zatímco děti celé dny vyhlížejí auto na jediné rozbité cestě, které by je z téhle díry vytáhlo.

Kolonisté podléhají klamům úředníků

Plány odvážné, ale neprozřetelné matky padnou. Jak pěstovat plodiny na půdě, kterou každoročně zaplaví slaná voda oceánu? Zdejší katastrální úředníci ji přesto označili za „obdělavatelnou“ – jen proto, aby z důvěřivých kolonistů vytáhli peníze.

Místní lidé trpí ještě více

Horší osud stihl původní obyvatele, kteří museli své úrodné pozemky přenechat cizincům. Zbyla jim jen půda, jež je neuživila. Marguerite Durasová popisuje, že v bahně na pláni bylo víc mrtvých dětí než těch, které dřív zpívaly při jízdě na buvolech. Tolik jich umíralo, že se pro ně přestaly dělat i pohřby.

Děti umírají hlady i na nemoci

Dospělí děti varovali před šelmami – tygry či pantery. Ale ty představovaly menší hrozbu než hlad, cholera či malárie. Nechyběly úžehy ani utonutí v nesčetných vodních tocích, které planinu křižují.

Bažina přežívá dodnes

Pláň Ream leží mezi Sloními horami a Thajským zálivem, nedaleko dnešního Sihanoukville. Právě zde se ve 20. letech 20. století snažila rýžová pole ubránit matka Durasové, Marie Donnadieuová. Fiktivní i skutečné postavy na tomto místě bez rozdílu mizely.

Pláň se stala přírodní rezervací

Zákeřní správci dávno zmizeli, silnice se zlepšily a z pláží se stalo turistické lákadlo. Ale na samotné pláni Ream se nezměnilo téměř nic – pořád tu neroste víc než dříve. Část byla vyhlášena přírodní rezervací…

 

Témata článku