V Karlově Studánce je jediný přírodní zdroj rašeliny na Moravě a ve Slezsku. Při léčbě ji využívají státní lázně

Jediný zdroj rašeliny na Moravě a ve Slezsku

Roční těžba se obvykle pohybuje kolem deseti kubíků, povolený limit je přitom dvojnásobný. „Naše ložisko je jediným na Moravě a ve Slezsku, kde se nachází ověřený přírodní zdroj rašeliny, který se smí používat v léčebné péči. Každý rok proto vytěžíme jen jeho malou část a zároveň dbáme na obnovu, protože ložisko postupně znovu zavážíme použitou rašelinou,“ vysvětlil balneotechnik Tomáš Kocman, který na těžbu dohlíží.

Pomůže na klouby, i kožní potíže

Rašelina pomáhá především pacientům s bolestmi kloubů, artrózou, bolestmi zad a dalšími chorobami pohybového aparátu. Ulevuje také při kožních potížích, zlepšuje prokrvení a podporuje celkovou regeneraci organismu. Díky svým relaxačním účinkům pozitivně ovlivňuje i psychiku pacientů. „Rašelina se aplikuje přímo na tělo pacientů. Léčivé látky tak působí přímo na kůži a významně podporují regeneraci tkání. Právě v přímé aplikaci spočívá unikátnost naší metody. Ve wellness centrech dostávají lidé zábal v sáčku, což je sice čistší a pohodlnější postup, ale nemá potřebné léčivé účinky. Vzhledem k vzácnosti zdroje používáme tuto formu léčby pouze pro pacienty, kteří k nám přijíždějí na pobyt hrazený zdravotními pojišťovnami,“ řekl ředitel lázní Jan Poštulka.

Léčebná rašelina spolu s čistým vzduchem, využívaným při klimatoterapii, minerální vodou s obsahem oxidu uhličitého, používanou na zdravotní koupele, a také zřídelním plynem pro suché uhličité koupele tvoří unikátní čtyřkombinaci léčebných přírodních zdrojů.

Ložisko rašeliny leží uprostřed lesů v sousední Malé Morávce, asi osm kilometrů od Karlovy Studánky. Každé odtěžené pole pracovníci označují cedulkami s rokem těžby, aby měli přesný přehled o cyklu využívání i následném zavodňování. Po samotné těžbě rašelina několik týdnů odpočívá na takzvané gravitační skládce, kde z ní odtéká přebytečná voda. Teprve poté putuje do lázní, kde ji odborníci uskladní a zpracují ve speciálním přístroji s hnětacími metlami. Při úpravě je nutné hlídat teplotu, která nesmí překročit 46 °C. Až pak je připravena k léčebnému použití.

Foto: Horské lázně Karlova Studánka

Témata článku